Zeno, ep. Veronen
12. dubna, připomínka | |
Postavení: | biskup |
Úmrtí: | asi 372 |
Patron: | Verony, dětí, které se špatně učí mluvit a chodit, bývá uváděn i jako patron nemluvňat a rybářů a vzýván při vodních pohromách |
Atributy: | ryba na udici nebo na biskupské berle |
ŽIVOTOPIS
Pochází asi ze severní Afriky. Legenda o tom, že byl jako nemluvně vyměněn, není spolehlivá. O jeho původu není patřičných zpráv. Na své poslání kazatele se dle některých připravoval na poušti. Na jeho následné pouti do Palestiny už se životopisci shodují. Navštívil posvátná místa a odešel do Syrie a pak do Řecka, kde hlásal evangelium. Později došel do Itálie a hlásal víru rybářům v oblasti Benátek. Jeho cesta končila ve Veroně, kde byl v prosinci kolem r. 361 ustanoven biskupem.
Je uváděn jako jeden z prvních obhájců Mariina panenství. Byl na západě prvním zakladatelem klášterů panen. Pomáhal chudým a je uváděn jako vzor trpělivosti. Za něj se i v jeho diecézi snažili ariáni prosazovat své bludy. Svou horlivostí biskup Zeno obrátil mnohé a zvláště o Velikonocích křtil množství katechumenů. Proslul jako mimořádný kazatel a řečník. Dochovalo se 93 jeho kázání. Z nich je patrná nejen jeho výmluvnost, ale i vzdělanost a otcovská laskavost. I Zeno byl jako první apoštolové rybářem lidí a neúnavně chytal do sítě Boží milosti. To je hlavní důvod, proč má atributem rybu. Avšak bývá uváděno, že chodil i na ryby k řece Adiži pro zajištění své obživy. Jeho stůl býval prý velmi skromný. Zeno bývá vzýván při ohrožení záplavami na základě legendy, podle níž byl jeho původní kostel, v němž byl pohřben, zázračně uchráněn před záplavou.
Iulius Pp I. (352); Iosephus Moscati (1927); Teresia a Iesu (Ioanna) Fernández Solar (1920); Sabas Gothus (372); Zeno, ep. Veronen (asi 372); Victor, m. Bracar (s. inc.); Vissia et Sophia (s. inc.); Constantinus, ep. Vapincen (post 517); Damianus, ep. Papien (697); Basilius, ep. Parien (735); Alferius (1050); Erkembodo (742); ); Laurentius, presb. Ord. S. Hieronymi♦; ); Laurentius, presb. Ord. S. Hieronymi♦
© Životopisy zpracoval Jan Chlumský