sv. Konrád de Parzham

Conradus de Parzham

21. dubna, připomínka
Postavení:	řeholník OFCap
Úmrtí:	1891
Patron:	vrátných, katolického chlapeckého spolku, serafínského díla lásky; bývá vzýván při nejrůznějších trampotách
Atributy:	kapucín rozdávající v bráně chléb, někdy oráč a často bývá zobrazen i na úmrtním lůžku

ŽIVOTOPIS

Pocházel z Parzhamu v pasovské diecézi Bavor. Pracoval na rodinném hospodářství a žil velice zbožně. V 31 letech jako bratr laik vstoupil do kapucínského kláštera sv. Anny v Altöttingu, kde dostal jméno Konrád. Pověřen byl službou vrátného. Byl obětavý a trpělivý při styku se všemi lidmi i s drzými tuláky a s neomalenými žebráky. Všem sloužil pokorně a s velkou láskou až do smrti.

ŽIVOTOPIS PRO MEDITACI

POŘÁD ŠŤASTNÝ A SPOKOJENÝ V BOHU

Narodil se 22. 12. 1818 v bavorském Parzhamu do selské rodiny a po Janu evangelistovi dostal jméno Johannes příjmením Birndorfer. Pro velkou zbožnost mohl výjimečně k 1. sv. přijímání již v sedmi letech a pak každý den chodil na mši svatou. Během ní rozjímal o utrpení Páně. Duchovním zrakem vnímal oběť krvavého ukřižování s tělesnými i duševními bolestmi svého Spasitele.

Rád navštěvoval poutní místa a byl členem náboženských mládežnických spolků. Až do 31 let pracoval jako jeho ostatní sourozenci na polích a bývá proto zobrazován i jako oráč. Od 21 let docházel každý týden do pět hodin cesty vzdáleného Aigenu za svým duchovním vůdcem Dullingerem, aby se vyzpovídal a přijal jeho rady. Na cestu vstával v jednu v noci, aby stihl mši sv. v šest ráno.

V 31 letech se zřekl oblíbeného hospodářství a jako bratr laik vstoupil do kapucínského kláštera sv. Anny v Altöttingu. Přišel jen s růžencem a modlitební knížkou. Přísný řádový duch mu nedělal problémy, ale představoval si, že unikne světu a bude se vedle nějaké práce výlučně věnovat modlitbě. Jeho představení mu však brzy svěřili službu vrátného a protože Altötting byl zároveň oblíbeným mariánským poutním místem Bavorska, u klášterních vrat se prý denně vystřídaly stovky lidí.

V roce 1852 vrátný Jan složil řeholní sliby a přijal jméno Konrád. Jeho osobu vystihl Pius XI. při jeho svatořečení slovy: "V něm září čistota a pokora, láska k Bohu a k bližnímu, věrnost k povinnostem:" Původně zdrženlivý venkovský chasník sloužil jako láskyplný, obětavý a trpělivý vrátný 18 hodin denně. V bráně byl pro každého, ať to byl poutník nebo tulák, žebrák, člověk hledající radu a duchovní útěchu, ochotně vyhověl každé prosbě. Zabezpečoval zpovědníky, zajišťoval nocleh pro cestující kněze a měl mnoho dalších pověření. S velkou láskou rozdával chléb dětem a mnohdy se sám zřekl i svého jídla a dal ho hladovým. Nazývali ho otcem chudých a později i vrátným Panny Marie. Sám zůstal po celý život dokonale chudým a slovo "moje" vůbec nepoužíval. Nejraději měl rozedrané boty a starý hábit a vůbec si nenaříkal.

Své sestře jednou napsal: "Mně se daří vždycky dobře. Jsem pořád šťastný a spokojený v Bohu. Přijímám všechno s díkem od milého nebeského Otce, ať bolesti nebo radosti. On přece ví, co je pro nás lepší."

K jeho největším radostem patřila eucharistie. Svou úctou si vysloužil každodenní svaté přijímání, které tehdy nebylo praxí, ale privilegiem. Miloval malou celu sv. Alexia, v níž se mohl modlit s pohledem skrz otvor přímo na hlavní oltář sousedícího kostela. A míval potřebu modlit se dlouho do noci.

Asi v 74 letech, vyčerpaný činností a oslabený mnohými nemocemi, které nikdy nebral vážně, oznámil tři dny před svou smrtí představenému: "Teď už nemohu." Zemřel s pověstí svatosti, které dosáhl službou vrátného.

Papež Pius XI. jej 15. 6. 1930 blahořečil a 20. 5. 1934 kanonizoval. Koncem padesátých let byly Konrádovy ostatky uloženy do stříbrné schránky pod oltář klášterního kostela bratra Konráda.

PŘEDSEVZETÍ, MODLITBA

Zamyslím se nad svým vztahem k eucharistii a touhou po ní. Žít s Kristem znamená žít ve spojení s ním. Cenit si jeho největšího daru a pokud nemohu chodit na mši svatou denně, mohu denně obnovovat víru a přijímat Krista duchovním svatým přijímáním. S tím začnu prohlubovat svůj duchovní život.

Bože, Tys povolal svatého Konráda de Parzham, aby následoval Tvého Syna v jeho chudobě a pokoře jako vrátný; pomáhej i nám, abychom věrni Tvému volání šli cestou lásky, kterou nám Kristus ukázal. Prosíme o to skrze Tvého Syna Ježíše Krista, našeho Pána, neboť on s Tebou v jednotě Ducha svatého žije a kraluje po všechny věky věků. Amen

(na podkladě závěrečné modlitby breviáře)

Přehled světců tohoto dne podle Martyrologium Romanum

Anselmus, ep. Cantuarien. et doctor Eccl. (1109); Apollonius, philosophus (185); Conradus de Parzham (1891); Aristus (s. inc.); Anastasius, hegumenus (ca. 700); M (722); Ioannes Saziari^♦, religiosus (1371); Bartholom^♦ (1466)

© Životopisy zpracoval Jan Chlumský