sv. Pavel (Poustevník) z Théb

Paulus, eremita

10. ledna, připomínka
Postavení:	poustevník
Úmrtí:	s. IV.
Patron:	poustevníků, košikářů, výrobců rohožek
Atributy:	havran, chléb, lvi, oděv z palmového listí

ŽIVOTOPIS

Narodil se v Thébách v Horním Egyptě. Za pronásledování byl udán jako křesťan a utekl na poušť. Našel si místo chráněné skálou, s palmou a vodním pramenem. Žil tam v přísném odříkání po 90 let a s nikým se nesetkal, až jej objevil 90letý poustevník Antonín, kterému cestu ukázala zvířata. Oba poustevníci spolu hovořili, a Pavel požádal Antonína o plášť darovaný Athanášem, aby ho v něm pochoval, protože nadešla hodina jeho smrti. Pavel skonal, než se Antonín s pláštěm vrátil. Antonín jej pohřbil a vzal si na památku jeho roucho z palmového listí. Pavlova postava je nesporně historická a jeho život vylíčil svatý Jeroným r. 376

Ve 12 století, za císaře Manuela Komnena, bylo jeho tělo přeneseno do Konstantinopole, odtud asi v roce 1240 do Benátek a pak do Ofenu v Maďarsku. V Římě se nachází část jeho hlavy.

ŽIVOTOPIS PRO MEDITACI

Aktivita poustevníka

Pavel z Théb, velmi významná osobnost mezi poustevníky, v mládí se stal sirotkem, ale dostalo se mu po rodičích dvojího nemalého bohatství. První mu zajistilo život, zatímco druhé jej ohrozilo. Tím prvním byla od rodičů předaná víra a moudrost. Dosáhl se mu i vzdělání ve vědách. Tím druhým bohatstvím byl značný majetek rodičů, zděděný asi v 15 letech. Pavel dával přednost tomu prvnímu.

Čteme-li o životech světců, je to zpravidla proto, abychom z jejich příběhů získali i něco pozitivního pro náš život. Je-li důvod četby jiný, nevadí, výsledek by měl být opět stejný. Jako například u sv. Ignáce, který o nich četl z nudy, když byl zraněn. A tak, už při zmínce o Pavlově dvojím bohatství, si můžeme uvědomit, kterému bohatství dáváme přednost. Zejména považujeme-li se za ty křesťany, kteří samozřejmě již nejednou v kostele slyšeli výrok Ježíšův: "Nikdo nemůže sloužit dvěma pánům. Neboť ...k jednomu se přidá a druhým pohrdne. Nemůžete sloužit Bohu i mamonu" (Mt 6,24). 

Za Decia, v začátku pronásledování křesťanů, se Pavlovu nevěřícímu švagrovi naskytla příležitost, aby se zmocnil jeho majetku. Zřejmě byl Pavel upozorněn svojí sestrou na zrádné kroky jejího muže a jelikož dal přednost své víře, vzdálil se do pouště, aby tam sloužil Pánu, po kterém toužilo jeho srdce. Těm, kdo prožívají opravdovou lásku, stačí být spolu. Člověk je ale bytostí nedokonalou a navíc, vystaven útokům nepřítele, záhy má obtíže, které mu život "jaksepatří" znesnadní. Ale všechny dary od Boha a všechna vítězství dají pocítit, že život přesto stojí za to. Po strastiplném hledání našel Pavel místo, které přijal jako dar od Boha. Byl to skalní útvar s palmou i s pramenitou vodou u jeskyně. Podle nalezených věcí v minulosti zřejmě sloužila i penězokazům. Pavel ji modlitbou přetvářel ve chrám. Vždy je důvod Boha chválit, zač děkovat a o co prosit. Je-li modlitba stále častější, tím větší v ní člověk nachází zalíbení. A není na škodu si připomenout, že modlitba je projev lásky a důvěry. Proto vytrvalá modlitba přetváří srdce.

Tím prvním, co musel Pavel udělat, aby se mohl modlit a vést poustevnický život jako své povolání, bylo odpuštění. Moudré srdce se s nenávistí nebratříčkuje, takže to zvládl výborně čerpajíc z prvního bohatství. Vždyť už tím, že dal přednost Bohu, přestal toužit po majetku. Pro modlitby si vytvořil praktický základ a vypomáhal si při něm třemi sty kamínků, které mu sloužily podobně jako později věřícím zrnka růžence. Jeden kamínek, jedna modlitba. Co modlitba, to úkon lásky. - K Bohu i k lidem, za které Spasitel zemřel na kříži. Nelze milovat Boha, a přitom netoužit přispívat ke spáse druhých. "Kdo má rád, dává to skutky znát."

Miriam Liptovská v jeho životopise uvádí: "V mlčení miloval a porozuměl, že někdo ještě musí vykupovat. V tom je řád pouště znamenající, že na paténě svého srdce je celý svět zapotřebí pozvedat k proměnění." Tato tichá aktivita posvěcuje svět a neviditelně jej ozdravuje, léčí. Za takové aktivity se člověk stává šťastným, jako když s milovanou osobou úspěšně dokončuje dílo. Ono to totiž není jen jako, ale skutečnost, která dává životu hlubší smysl. Každý jsme povolán k jiné činnosti, ale se společným cílem.

V životopise sv. Pavla Poustevníka se ještě traduje podobnost s prorokem Eliášem v tom, že Bůh oběma poskytoval obživu za pomoci krkavce donášejícího chléb. U Pavla Poustevníka je psáno o 90 letech prožitých v poušti. Data se nedají spolehlivě určit tak přesně jako jeho osoba, o jejíž existenci svědčí sv. Antonín a popisuje ji sv. Jeroným. Antonín jej vyhledal na popud ve snu a po delším vzájemném hovoru i po noci na modlitbách Pavel předpověděl svou smrt a žádal, aby mu Antonín daroval Atanášův plášť. Když se s ním Antonín od bratří vrátil, nalezl už jen jeho klečící mrtvé tělo. Legenda vypráví o tom, že mu s hrobem pro sv. Pavla vypomohli dva lvi, proto se dostali i mezi atributy. Spis o skutečném životě sv. Pavla sepsaný sv. Jeronýmem schválil a doporučil papež Gelasius I.

PŘEDSEVZETÍ, MODLITBA

Milosrdný Bože, dej mi prosím na příkladu Pavla Poustevníka pochopit velikost významu času věnovaného modlitbě. Ať se nenechám strhávat světským trendem a nabídkami komunikačních prostředků, ale v tichu dokáži poznat, že jsi mi stále blízko a svojí nekonečnou láskou mne miluješ, skrze Tvého Syna Ježíše Krista, našeho Pána, neboť on s Tebou v jednotě Ducha svatého žije a kraluje po všechny věky věků. - Amen

Přehled světců tohoto dne podle Martyrologium Romanum

Miltiades, Pp (314); Paulus, eremita (s. IV.); Gregorius, ep. Nyssen (před r. 400); Ioannes, ep. Hierosolymitan (417); Petronius, ep. Dien (po roce 463); Marcianus, presb. Cpoli (471); Valerius, solitarius (s. VI.); Domitianus, ep. Melitenen (asi 602); Agatho, Pp (681); Arcontius (asi 740-745); Petrus Urseoli (asi 987/988); Benincasa^♦ (1194); Gulielmus, ep. Bituricen (1209); Gundisalvus^♦, presb. Ord. Prćdicat (1259); Gregorius Pp X^♦ (1276); Ægidius^♦, religiosus (1518); Anna ab Angelis Monteagudo^♦ (1686); Adalheidis Maria ab Immaculata Conceptione^♦ (1828); Mamerto Esquiú^♦ (1883); Francisca Salesia (Leonia) Aviat (1914); Maria a Doloribus Rodríguez Sapeña^♦, virgo (1918)

© Životopisy zpracoval Jan Chlumský