Carpus, Papylus et Agathonica
| 13. dubna, připomínka | |
| Postavení: | mučedníci |
| Úmrtí: | s. II |
ŽIVOTOPIS
První byl biskup a druhý jáhen. Za Marka Aurelia byli umučeni v Pergamu v Malé Asii. Nejdříve byli rozdrásáni železnými drápy a pak následovalo upálení na kůlech, k nimž byli přibiti. Při popravě vydali takové svědectví víry, že se k jejich vyznání připojila Agatonika, která společně s nimi byla pro víru upálena.ŽIVOTOPIS PRO MEDITACI
JSEM KŘESŤAN A NENÍ NIC VĚTŠÍHO ANI KRÁSNĚJŠÍHO
Karpus byl biskupem v Tyatiře a Papylus jáhnem. Za císaře Marka Aurelia byli zajati a umučeni v Pergamu v Malé Asii. Ze záznamu starořímského procesu s nimi je jejich rozhovor s prokonsulem.
Na dotaz po jménu na první místo kladl Karpus jméno křesťan. Na výzvu, aby obětoval, odpověděl: "Jsem křesťan a ctím Krista, Syna Božího, jenž v poslední době přišel k naší spáse a nás vysvobodil od klamu ďáblova. Těmto modlám neobětuji. Jako praví Boží ctitelé se připodobňují Bohu, s ním jsou nesmrtelní a mají podíl na věčném životě, tak ti, kdo slouží modlám, stanou se podobnými démonům a skončí s nimi v pekle. Kdo se však klaní Bohu v duchu a v pravdě, jsou nesmrtelní."
Na prokonsulovo opakování císařského nařízení Karpus s klidem prohlásil: "Bohové, kteří nestvořili nebe ani zemi, ať klidně zahynou. Živí neobětují mrtvým:"
"Tak ty je máš za mrtvé?" ptal se prokonsul.
Karpus odvětil: "Oni přece nikdy nežili a proto ani nemohou umřít. Odlož jejich uctívání. Nejsou nic, jen hlína, rozpadnou se, ale náš Bůh zůstane na věky." Jeho slova nepadla na úrodnou půdu a byl za ně rozdrásán železnými drápy. V mukách opakoval, že je křesťan.
Pak přišel na řadu Papylus. Také on na výzvu, aby obětoval, mluvil podobně: "Od mládí sloužím Bohu a nikdy jsem modlám neobětoval. Jsem křesťan, víc než toto se ode mne nedozvíš; neboť nic většího a nic krásnějšího nemohl bych říci než toto." Nato byl zavěšen a rozdrásán třemi páry železných drápů. Pak oba byli vyvedeni na popraviště a přibiti ke kůlům, aby byli upáleni.
Karpus jako důvod svého úsměvu uvedl, že viděl slávu Páně, a také, že nemá podílu na jejich neštěstí. Myslel na soud a připomněl, že všichni jsme děti Eviny. Když se pak při zapalování ohně modlil jako hříšník, kterému se dostává podílu v Kristu, žena jménem Agatonika zvolala: "I pro mne je tato sláva připravena!" A pro vyznání víry se s jásotem nechala přibít na kůl. Diváci jí připomínali jejího syna, ona však vyznala víru v moc Boží a nechala se společně upálit.
PŘEDSEVZETÍ, MODLITBA
Jak velké bylo jáhnovo ocenění, že je křesťan! A já mám tu milost být jím také. Jenže nakolik si jí cením? Zamyslím se nad velikostí tohoto daru, který mi byl dán ke sjednocení se s Kristem a jak ho využívám. A co ode dneška ...Bože, Ty dáváš věřícím vytrvalost, ty dáváš slabým sílu; dej nám na přímluvu svatých mučedníků Karpa, Papyla a Agatoniky ať máme jako oni podíl na utrpení a vzkříšení Tvého Syna, abychom s nimi dosáhli u Tebe dokonalé radosti. Skrze Tvého Syna Ježíše Krista, našeho Pána, neboť on s Tebou v jednotě Ducha svatého žije a kraluje po všechny věky věků. Amen
(ze závěrečné modlitby breviáře)
Přehled světců tohoto dne podle Martyrologium Romanum
Martinus, Pp. I (656); Carpus, Papylus et Agathonica (s. II); Hermenegildus (586); Ursus, ep. Arelaten (ca. 425); Ida♦, vidua in Gallia (1113); Caradocus (1124); Albertinus♦ (1294); Ida♦, virgo (ca. 1290); Margarita♦, virgo Sorr. de Pænit. S. Dominici (1320); Franciscus Dickenson et Milo Gerard♦ (1590); Ioannes Lockwood et Eduardus Catherick♦ (1642); Scubilio (Ioannes Bernardus); Rousseau♦ (1867)
© Životopisy zpracoval Jan Chlumský