Petrus González Telmi
| 14. dubna, připomínka | |
| Postavení: | kněz, řeholník OP |
| Úmrtí: | 1246 |
| Patron: | námořnictva a mořeplavců; vzývaný proti zemětřesení a nepříznivým přírodním vlivům |
| Atributy: | dominikánský hábit, loď, kotva, pochodeň, kniha |
ŽIVOTOPIS
Pocházel ze šlechtických kruhů ve Španělsku. Vedl okázalý a prostopášný život i poté, co se stal duchovním. K jeho obrácení přispěl pád z koně, při kterém byl zesměšněn, a to ho dovedlo k zamyšlení o smyslu života. Stal se dominikánem a začal se plně věnovat duchovnímu poslání. Určitý čas byl rádcem krále Ferdinanda Kastilského a kazatelem u jeho dvora. Pak působil na venkově mezi chudými a zvláště působil i mezi námořníky na jejich lodích. Pod jménem Elmo je jejich patronem.ŽIVOTOPIS PRO MEDITACI
NESTÁLOST SVĚTA KONTRA PRAVÝ SMYSL ŽIVOTA
Narodil se před rokem 1190 v Astorze ve Španělsku. Jeho strýc byl v tomto městě biskupem a snažil se vést Petra k duchovnímu životu. Příliš se mu to nedařilo, jako by neměl povolání. Byl ješitný, marnivý, trávil hodně času ve společnosti, na hostinách i při honitbě. Přesto se nechal vysvětit, stal se kanovníkem a pak kapitulním děkanem. Jednou projížděl na koni městem a s pýchou přijímal uctivé pozdravy lidu. Jeho kůň se ale náhle vzepjal a shodil ho do blátivé kaluže, načež se všichni okolo začali smát. Petr si prý následkem toho uvědomil nevděčnost a nestálost tohoto světa. Jak málo stačilo k tomu, aby se umazán a s hanbou vracel domů. Začal litovat života, na kterém si zakládal, a hledal smysl života jinde než dosud. Odešel z města a asi po několika měsících poustevničení se vzdal děkanského úřadu a vstoupil do dominikánského řádu.
Pustil se do studia teologie a stal se vynikajícím členem řádu, kde úspěšně vystupoval jako kazatel. Kastilský král Ferdinand III. ho pozval k sobě a učinil svým důvěrným rádcem a dvorním kazatelem. Petr se snažil odstraňovat nepořádky na královském dvoře a napravovat porušenou kázeň i v armádě. To se nelíbilo jeho protivníkům a najali si na něj prostitutku, která ho měla svést, a oni byli připraveni je přistihnout. Ta, aby se dostala do jeho soukromí, se prý vydávala za kajícnici, ale sotva začala s pokusem svádění, Petr v krbu rozhrnul žhavé uhlíky a dle legendy na ně ulehl. Ona pak utekla, přičemž Petr se prý ani nepopálil, a to zapůsobilo i na strůjce nástrahy.
Při králových vítězstvích nad Maury Petr dbal, aby vojíni opojení vítězstvím a mocí se neproviňovali na pannách, chránil je před násilím a mnoha Maurům zachránil život. Mohamedánské modlitebny přetvářel v křesťanské kostely a z krásné mešity udělal biskupský chrám. Po všech vítězstvích měl své poslání u dvora za ukončené a nenechal se králem uprosit, aby zůstal déle. Odešel kázat po venkově, zejména vyhledával hrubě žijící obyvatele, chudé a opuštěné, kterým s velkou horlivostí předával křesťanské pravdy. Poukazoval na nestálost světa a pravý smysl života. Měl zvláštní náklonnost k námořníkům, za kterými chodil na lodě, protože možnost navštěvovat kostely měli omezenou. Ke konci života velmi často kázal a zpovídal na lodích, odtud i jeho další jméno Elmo.
Zemřel na misijní cestě v Tuy a tam byl i pohřben.
Papež Inocenc IV. již v roce 1254 povolil, aby mu byla prokazována vymezená úcta (formulace „blahořečení“ a jeho praxe začala až na konci XVI. století). Papež Benedikt XIV. 13. 12. 1741 potvrdil jeho kult (jako „od nepaměti“ pro trvání více století). V těchto souvislostech je někde označen za svatého a jinde, včetně Martyrologium Romanum 2001, je uveden jako blahoslavený, protože dovršení kanonizace, jak ji známe dnes, neproběhlo.
PŘEDSEVZETÍ, MODLITBA
V dnešním rozjímání se také já zamyslím nad nestálostí světa a pravým smyslem života.
Bože, Tys vedl blahoslaveného Petra Gonzáleze na cestu života podle evangelia a učinil jsi z něj jeho věrného hlasatele; na jeho přímluvu posílej horlivé kazatele své církvi, aby uprostřed proměn tohoto světa hlásali pravdu. Prosíme o to skrze Tvého Syna Ježíše Krista, našeho Pána, neboť on s Tebou v jednotě Ducha svatého žije a kraluje po všechny věky věků. Amen
Přehled světců tohoto dne podle Martyrologium Romanum
Lambertus, ep. Lugdunen. (asi 688); Tiburtius, Valerianus et Maximus (neznámé století); Bernardus, abbas Tironien. (1117); Lidvina (1433); Petrus González Telmi♦ (1246); Bernica, Prosdoca et Domnina (s. IV); Fronto, abbas in Ægypto (ca. s. IV); Asacus (s. V); Thomais (476); Pretextatus (586); Ioannes, ep. Montis Marani (s. XI/XII); Benedictus, pastor (1184); Isabella Calduch Rovira♦ (1936)
© Životopisy zpracoval Jan Chlumský