sv. Bernadeta Soubirous

Maria Bernarda Soubirous

16. dubna, připomínka
Postavení:	vizionářka, řeholnice
Úmrtí:	1879
Patron:	pastýřů a pomocnice nemocných
Atributy:	růženec, Panna Maria v lurdské jeskyni

ŽIVOTOPIS

Narodila se v Lurdech a tam se jí ve 14 letech, r. 1858, zjevovala po 18 dnů P. Maria bez poskvrny počatá, která si Bernadetu zvolila za tlumočnici výzvy k pokání. Často a ráda se Bernadeta modlívala sv. růženec a byla ochotná k splnění jakékoliv Boží vůle. Poprvé šla k sv. přijímání až v klášteře "Sester Božské lásky" z Neversu, kde se učila číst a psát. Když později vstoupila do jejich kongregace, byla již těžce nemocná, přesto nikdy nežádala o žádný dispens a ráda zachovávala přísná pravidla. Byla laskavou ošetřovatelkou druhých a ráda rozjímala o Kristově utrpení. Zemřela ve věku 35 let.

ŽIVOTOPIS PRO MEDITACI

VĚRNĚ SPLNILA ŽIVOTNÍ POSLÁNÍ

Pocházela z chudé početné rodiny v Pyrenejích. Narodila se v začátku roku 1844 v Lurdech v jižní Francii. Otec, původně mlynář, byl dlouho bez zaměstnání a rodina žila jen z příležitostných prací. Pro velkou bídu se v r. 1856 museli přestěhovat do zdravotně nevyhovujících prostor bývalého lurdského vězení. V rodině však nechyběla zbožnost a láska. V 11 letech Bernadeta prodělala onemocnění cholerou a od té doby byla zdravotně oslabená. Do školy začala chodit až ve 12 letech. Jako nejstarší z dětí se starala o mladší sourozence a chodívala na dřevo.

V červnu 1856 odešla k jedné rodině do Bartrès, kde pásla ovce, věnovala se dětem a zároveň měla chodit do školy a učit se katechismus. Na vzdělání však času nezbývalo. Mívala však u sebe stále prostý růženec, který se modlila, když hnala ovce na pastvu. Po půldruhém roce se vrátila do Lurd s touhou připravit se k 1. sv. přijímání. Ve škole ji začali vyučovat řeholní milosrdné sestry z Nevers s otcem Pomianem a zjistili, že neví nic ani o nejsvětější Trojici. Do školy nechodila soustavně ani zde pro starost o sourozence a dřevo na topení.

Ve čtvrtek 11. 2. 1858 při sbírání dřeva v massabiellské jeskyni u řeky Gavy zažila první zjevení Panny Marie, kterou označovala jen slovem "Paní". Ta se jí zjevila celkem 18x v rozmezí od 11. 2. do 16. 7. 1858.

Když se jí "Paní" poprvé zjevila, sáhla instinktivně po růženci, který nosila u sebe. Reakcí Madony byl úsměv a něžné gesto, na které Bernadeta nikdy nemohla zapomenout. K prvnímu rozhovoru s ní došlo při třetím zjevení 18. 2., kdy se jí P. Maria zeptala, zda jí chce udělat laskavost a přicházet za ní po 15 dní. Také jí řekla: "Neslibuji ti, že budeš šťastna v tomto životě, ale ve druhém." Při dalších zjeveních požadovala skrze Bernadetu i od ostatních modlitbu a skutky pokání. Při 16. zjevení jí řekla, že je Neposkvrněné Početí.

Panna Maria přišla svět varovat a nejchudší pastýřka měla oznámit nutnost pokání k jeho uzdravení a záchraně. Přitom byl na pokyn P. Marie také ze země vyveden pramen, zprvu jako trocha bláta, ale se zájmem o vodu sílil tak, že dnes vydává 27 tisíc galonů vody týdně (přičemž 1 galon je 4,5 litru).

Z různých důvodů zjevení vyvolala velký zájem prostých lidí i úřadů včetně policie a církevních hodnostářů. A to zejména pro mimořádně náhlá uzdravení, která se u jeskyně v Massabielle začala dít. Bernadetu vyšetřovali a snažili se jí návštěvám v jeskyni zabránit, ale bez úspěchu. Byla stále středem velké pozornosti, a proto od října 1858 přebývala u řeholních sester, přitom chodila i do školy.

Koncem března 1862 onemocněla těžkým zápalem plic a byla jí udělena svátost nemocných, pak se však uzdravila. V témže roce začala uvažovat o vstupu do kláštera. Ale až později se rozhodla pro milosrdné sestry v Nevers nad Loirou ve střední Francii. U jeskyně se rozloučila 3. 7. 1866 a druhý den přijala řeholní roucho i jméno sestra Marie Bernarda.

Měla prostou zbožnost, na které nebylo nic nápadného. Byla velice svědomitá, zachovávala mlčení, ale ve chvílích klidu přitahovala všechny její veselost. Neměla v sobě nic z přehnané zbožnosti. Chtěla však dle pokynu Matky Boží se co nejvíce modlit za obrácení hříšníků a obětovat za ně své utrpení.

Její špatný zdravotní stav se projevil již v noviciátě. Dne 14. 8. onemocněla, 25. 10. přijala svátost nemocných a předčasně jí bylo dovoleno složit řeholní sliby. Od 8. 12. se její zdravotní stav zase zlepšil. Noviciát s řádnými sliby jí končil 30. 10. 1867. Od neverského biskupa dostala za úkol modlit se. Kromě toho se snažila být užitečná i tím, že dělala pomocnici klášterní ošetřovatelce. V lednu 1873 dostala astma a 3. 6. přijala potřetí svátost nemocných, ale opět se z povážlivého stavu dostala.

Krátkou dobu pak byla pomocnicí sakristiánky. V říjnu 1875 onemocněla naposled. Kromě astma a revmatismu u ní postupovala tuberkulóza kostí a rakovina pravého kolena. Všechny obtíže nemoci přijímala Bernadeta s oddaností k oběti. K tělesnému utrpení se připojovalo i duchovní, pro nepochopení některých představených. Bernadeta přijímala všechny nespravedlnosti a ponížení s klidnou myslí.

Naposled přijala svátost nemocných 28. 3. 1879 a za 20 dní její utrpení skončilo. Pohřbena byla v neverském klášteře. Blahořečená byla r. 1925 a v r. 1933 svatořečená Piem XI. Ten o ní řekl, že věrně splnila životní poslání. Její tělo zůstalo neporušené a je uloženo v klášterním kostele Saint-Gildard v Nevers.

Žádné zjevení nebylo v dějinách Církve tak rychle uznáno jako ono v Lurdech. Čtyři roky po vyhlášení dogmatu o neposkvrněném početí Panna Maria toto dogma potvrdila prostřednictvím zcela nevzdělané dívky. 11. února 1858 se poprvé zjevila a již za čtyři roky potvrdil biskup v Tarbes mons. Laurence pravost těchto zjevení.

PŘEDSEVZETÍ, MODLITBA

Potřeba "pokání" neboli obrácení světa se nezmenšuje. Za smír a obrácení se pomodlím velice doporučovaný růženec. Začnu pozorným znamením kříže, jak ho po vzoru P. Marie dělala Bernadeta.

Bože, Tys povolal svatou Bernadetu Soubirous, aby světu oznámila Mariino poselství o potřebě pokání; a aby také Tvého Syna následovala v jeho chudobě a pokoře; pomáhej i nám, abychom dokázali věrně splnit své životní poslání, k němuž jsi nás povolal. Prosíme o to skrze Tvého Syna Ježíše Krista, našeho Pána, neboť on s Tebou v jednotě Ducha svatého žije a kraluje po všechny věky věků. Amen

(ve stylu závěrečných modliteb breviáře)

Přehled světců tohoto dne podle Martyrologium Romanum

Maria Bernarda Soubirous (1879); Benedictus Iosephus Labre (1783); Engratia (s. IV.); Magnus, m. in Scotia (1116); Leonides et VII soci, m. in Achaia (s. III/IV); Optatus et XVII socii, Apodemius, C, , m. Cæsaraugustæ (s. IV); Caius et Crescens (s. IV); Turibius, ep. Asturicen (s. V); Fructuosus, ep. Tarraconen (ca. 665); Drogo (ca. 1186); Contardus, peregrinus (1249); Petru s Delépine, Ioannes Ménard et XXIV soci^♦ (1794); Maria Genovefa Poulain de la Forestrie, Maria Gingueneau, Maria Lardeux, Maria Piou, Maria Rochard, Maria Roger, Martha Poulain de la Forestrie, Petrina Bourigault, Petrina Laurent, Petrina Pottier, Renata Bourgeais, Renata Rigault, Renata Séchet^♦ (1794); Ioachim de Senis, religiosus (1305)

© Životopisy zpracoval Jan Chlumský