Gregorius, ep. Nyssen
10. ledna, připomínka | |
Postavení: | biskup, církevní učitel |
Úmrtí: | před r. 400 |
Patron: | Turecka |
Atributy: | řecký biskup s omorfiem (liturg. označení odpovídající palliu); zobrazován hlavně ve východních církvích a často ve společenství dalších významných sv. biskupů |
ŽIVOTOPIS
Pocházel z Césareje v Kapadocii (z území dnešního Turecka). Jeho narození bývalo uváděno kolem r. 332. Byl mladším bratrem sv. Basila Velikého (pam. 2.1.) a sestry sv. Makriny (pam. 19. 7.). Rovněž měl mladšího bratra Petra, který se později stal biskupem v Sebastě. Řehoř si oblíbil rétoriku (řečnictví) a stal se jejím učitelem. Hodně se přiučoval od svého bratra. Studoval také Origena, Filona z Alexandrie a Teognota. Nějaký čas byl lektorem v místním chrámu. Podle mnohých životopisců se oženil se zbožnou Theosebií. V podání Ekerta se tito manželé domluvili na upuštění od manželského života. Řehoř, rozhodující se pro řeholní život, brzy ovdověl. K jeho další duchovní cestě mu napomáhaly modlitby sourozenců i jejich povzbuzování. Řehoř sám se necítil při rozhodování příliš jistý, což se několikrát v jeho životě výrazněji projevilo. Bývá uváděno, že oproti Basilovi byl větší mystik a filosof.Vstoupil do kláštera založeného jeho bratrem Basilem u Černého moře. Studoval tam pečlivě Písmo a žil asketicky. V roce 371 jej Basil jako kappadocký metropolita vysvětil na biskupa pro diecézi v Nysse. Někdy mu chyběl organizační talent. Prožil sesazení a vyhnanství nebo život na útěku, aby se vyhnul vězení. V roce 376 byl prý v nepřítomnosti odsouzen na základě falešného obvinění, že nenakládá s církevním majetkem správně. Jednou z hlavních příčin zásahu ze strany císaře Valenta a jeho pontského náměstka, byl snad antiariánský postoj. Po několika letech, když už byl Valens mrtev, byl r. 380 jmenován metropolitou v Sebastě (dnešní Sivas v Turecku). Antiochijský synod jej ustanovil vizitátorem arabských církví. Při jedné z cest Řehoř navštívil i Palestinu. Pocítil tam zármutek, že na svatých místech někteří křesťané žili natolik hříšně, až to vedlo k poškození čistého mravního cítění poutníků, kteří si přicházeli pro posilu. V jednom z jeho dochovaných dopisů je proto i zmínka o zneužívání zvyku konat pouti na posvátná místa.
R. 381 byl účastníkem II. všeobecného koncilu v Konstantinopoli. Byl hodnocen jako "sloup pravé víry". Jeho dogmatická díla měla vliv na výsledek na sněmu. Podle císařského ediktu patřil mezi biskupy, jejichž rozhodnutí byla z dogmatického hlediska závazná. V boji s ariány pokračoval na synodách v Cařihradě r. 382 a v následujícím. V roce 394 se účastnil sněmu, který se zabýval arabskými církvemi. Brzy nato zemřel.
Zanechal mnoho spisů s hlubokými filosofickými a teologickými myšlenkami.
Jeho památka byla dříve v katolické církvi 9. 3., dnes je slavena 10. 1. stejně jako v církvi řeckokatolické. V koptské církvi slaví jeho památku 14. 10. a 22. 11. Stal se nejen významnou osobností východních církví, ale i ekumenickým světcem.
Miltiades, Pp (314); Paulus, eremita (s. IV.); Gregorius, ep. Nyssen (před r. 400); Ioannes, ep. Hierosolymitan (417); Petronius, ep. Dien (po roce 463); Marcianus, presb. Cpoli (471); Valerius, solitarius (s. VI.); Domitianus, ep. Melitenen (asi 602); Agatho, Pp (681); Arcontius (asi 740-745); Petrus Urseoli (asi 987/988); Benincasa♦ (1194); Gulielmus, ep. Bituricen (1209); Gundisalvus♦, presb. Ord. Prćdicat (1259); Gregorius Pp X♦ (1276); Ægidius♦, religiosus (1518); Anna ab Angelis Monteagudo♦ (1686); Adalheidis Maria ab Immaculata Conceptione♦ (1828); Mamerto Esquiú♦ (1883); Francisca Salesia (Leonia) Aviat (1914); Maria a Doloribus Rodríguez Sapeña♦, virgo (1918)
© Životopisy zpracoval Jan Chlumský