Engratia
| 16. dubna, připomínka | |
| Postavení: | mučednice |
| Úmrtí: | s. IV. |
ŽIVOTOPIS
Pocházela z Lusitanie v dnešním Portugalsku. Byla křesťansky vychována a své panenství se rozhodla zasvětit Bohu. Její otec však rozhodl, že bude manželkou určitého velitele římského pluku z jižní Galie, jehož tábor se nacházel na pomezí Španěl. Otec ji vypravil v doprovodu urozeného příbuzenstva za ženichem, kterého jí vybral.Engrácie cestou prosila Boha o pomoc, aby mohla patřit jenom jemu a nemusela vstoupit do manželství. Bůh jí přislíbil vyslyšení, ale zároveň ji připravoval na mučednickou smrt. Tehdy ve Španělsku z nařízení císaře Diokleciána pronásledoval křesťany vladař Dacián. S tím úmyslem navštívil město Zaragozu, přes které v době jeho přítomnosti vedla cesta Engrácie. Došlo k jejich setkání a Engrácie vytýkala vladaři jeho krutost vůči křesťanům i jeho zaslepené jednání uctíváním falešných bohů.
Vladař byl překvapen její odvahou ho poučovat a jejím následným vyznáním víry. Nařídil ji zpolíčkovat a přestat vyznávat svou víru. Ona však před ním velebila toho, kterému se zaslíbila. Dacián ji zato dal přivázat ke koni a vláčet městem. Ona se nadále radovala, že může trpět pro toho, komu se zaslíbila. Následovalo přivázání ke sloupu, rozdírání jejího těla železnými hřebeny a bičování. Vladař ji pak dal zavřít do temného vězení s nadějí, že v něm záhy zemře, ale očekávání se nenaplňovalo. Kruté bolesti přemáhala jen touha Engrácie po trvalém spojení s Kristem. Marná snaha vyhnat jí ho z hlavy vedla vladaře k tomu, že nařídil vrazit jí do čela velký dlouhý hřeb a prorazit jím její hlavu. Tak dosáhla mučednické koruny.
Přehled světců tohoto dne podle Martyrologium Romanum
Maria Bernarda Soubirous (1879); Benedictus Iosephus Labre (1783); Engratia (s. IV.); Magnus, m. in Scotia (1116); Leonides et VII soci, m. in Achaia (s. III/IV); Optatus et XVII socii, Apodemius, C, , m. Cæsaraugustæ (s. IV); Caius et Crescens (s. IV); Turibius, ep. Asturicen (s. V); Fructuosus, ep. Tarraconen (ca. 665); Drogo (ca. 1186); Contardus, peregrinus (1249); Petru s Delépine, Ioannes Ménard et XXIV soci♦ (1794); Maria Genovefa Poulain de la Forestrie, Maria Gingueneau, Maria Lardeux, Maria Piou, Maria Rochard, Maria Roger, Martha Poulain de la Forestrie, Petrina Bourigault, Petrina Laurent, Petrina Pottier, Renata Bourgeais, Renata Rigault, Renata Séchet♦ (1794); Ioachim de Senis, religiosus (1305)
© Životopisy zpracoval Jan Chlumský