Franciscus Page et Robertus Watkinson
20. dubna, připomínka | |
Postavení: | mučedníci |
Úmrtí: | 1602 |
ŽIVOTOPIS
František Page pocházel z Antverpské protestanské rodiny, která měla původ v hrabství Middlesex v Anglii. V Londýně studoval právo a měl možnost udělat výhodnou advokátní kariéru a uzavřít sňatek.Poté co mu advokátova dcera zprostředkovala setkání s jezuitou Janem Gerardem, který byl ve vězení v Clinku, se vše změnilo. Gerard ho přivedl do katolické církve a František nadšený konverzí se zřekl sňatku, kariéry i majetku a chtěl se stát knězem. Proto odcestoval do Francie, kde 9. 2. 1598 vstoupil do anglického semináře v Douai. V roce 1600 se stal knězem a s krycím jménem John Hickman se vrátil do Anglie.
Necelé dva roky působil jako kněz v Londýně, kde bydlel u zbožné a obětavé vdovy Anny Lineové. Na Hromnice 1601 vtrhli pronásledovatelé do jejího domu, zrovna když se o. František chystal sloužit mši svatou. Podařilo se mu sice uniknout, ale jeho hostitelka byla uvězněna a umučena.
František Page pak vstoupil do jezuitské řehole a noviciát měl prožít ve Vlámsku. K tomu nedošlo, protože byl udán jednou odpadlou katoličkou a uvězněn v londýnském vězení Newgate.
Nějak podobně se dostal do vězení i druhý katolický novokněz Robert Watkinson, který svěcení přijal měsíc před zatčením. Oba byli společně v Tyburnu popraveni na šibenici.
Za blahoslavené byli prohlášeni 15. 12. 1929 Piem XI.
Anicetus, Pp (asi 166); Agnes, abbatissa in Monte Politiano (1317); Marcellinus, ep. Ebrodunen (asi 374); Clara (Dina); Bosatta♦ (1887); Sulpicius et Servitianus (s. inc.); Secundinus, m. Cordubæ (s. IV); Marcianus, monachus (ca. 488); Theodorus Trichinas (s. V); Anastasius, ep. Antiochen (609); Viho (804); Simon Rinalducci de Tuderto♦ (1322); obus Bell et Ioannes Finch♦ (1584); Richardus Sargeant et Gulielmus Thomson♦ (1584); Mauritius MacKenraghty♦ (1585); Antonius Page♦ (1593); Franciscus Page et Robertus Watkinson♦ (1602); Anastasius Pankiewicz♦ (1942); Heliena, virgo (s. VII); Robertus Watkinson♦ (1602)
© Životopisy zpracoval Jan Chlumský