opifex Ioseph, sponsus beatæ Virginis Mariæ
| 1. května, nezávazná památka | |
| Postavení: | snoubenec Panny Marie |
| Patron: | všech pracujících, otců, rodin, Církve |
| Atributy: | tesařské nástroje, koš, lilie, hůl, Ježíšek |
ŽIVOTOPIS
Máme před sebou vzor Josefa dělníka, s nímž spolupracoval nějaký čas i Ježíš a společně tak posvětili dělnou práci denní i řemeslnou. Josef se staral o hmotné potřeby Svaté rodiny a byl pomocníkem širšímu společenství, v němž žil.Za nebeského ochránce pracujících ho v roce 1937 prohlásil Pius XI. Jako vzoru dělníků mu Pius XII. v roce 1955 určil další den -1. máj - a tím svátek práce postavil pod jeho ochranu. Slavením památky Josefa dělníka je vyzdvižena hodnota práce a její význam v přirozeném i nadpřirozeném řádu.
ŽIVOTOPIS PRO MEDITACI
DŮLEŽITOST PRÁCE PRO ŽIVOT ČASNÝ I VĚČNÝ
Josef, snoubenec Panny Marie a tesař, se stal ochráncem všech pracujících i jejich rodin. Od r. 1955 má svůj zvláštní svátek jako Dělník s připomínkou potřeby uskutečňování míru ve společnosti. Tento den se tak stal svátkem křesťanských ideálů velké rodiny pracujících, v němž Církev chce zdůraznit důležitost práce pro život časný i věčný.
V tom smyslu Církev předkládá ve čtení breviáře úsek z pastorální konstituce II. vatikánského sněmu "Radost a naděje" a my se zamysleme nad jeho následující částí:
"Lidská individuální i kolektivní činnost... je ve shodě s Božím záměrem.
Člověk stvořený k obrazu Božímu dostal příkaz podmanit si zemi se vším, co je na ní, a spravovat svět spravedlivě a svatě, s uznáním Boha, Stvořitele všeho, sám sebe i celý vesmír přivést k němu, aby tak podřízením všech věcí člověku bylo velebeno jméno Boží na celé zemi.
To se též týká obvyklých každodenních prací. Neboť mužové a ženy, kteří vydělávají na živobytí sobě i rodině a svou činnost konají jako vhodnou službu společnosti, mohou být právem přesvědčeni, že svou prací pokračují v díle Stvořitele, jsou na prospěch svým bratřím a svým osobním přičiněním přispívají k uskutečnění Božího úradku v dějinách. ...vítězství lidského pokolení jsou znamením velikosti Boží a plodem jeho nevýslovného úradku.
Čím více však roste moc lidí, tím více se rozšiřuje odpovědnost jak jednotlivců, tak kolektivů. Z toho je patrné, že křesťanské poselství neodvrací lidi od budování světa, ani je nedohání k zanedbávání blaha svých bližních, ale spíše je k tomu zavazuje povinností ještě přísnější" (GS 34).
Stvořitel dal člověku práci za nástroj lásky, se kterým se má podílet na jeho díle, sebe i svět zdokonalovat a vytvářet přátelské vztahy ke svým bližním. Josef, opora sv. Rodiny, se dovedl vždy dokonale podřídit Božímu vedení a pevně důvěřoval v Boží prozřetelnost. Svým životem ukazuje moudrost, která učí, že silou k překonávání překážek je spojení s Kristem, modlitba.
Pro moudrost, s níž Josef vedl Svatou rodinu a pro ni pracoval, byl mu svěřen svět práce, především masy dělníků v továrnách a v podnicích, které jsou tak ohroženy ve své víře, aby je přivedl zpět k Bohu a k Církvi. V této souvislosti Pius XI. napsal v encyklice z března 1937 o významu postavení činnosti církve pod ochranu sv. Josefa:
"On patří do stavu dělníků a musel snášet tíži chudoby pro sebe a pro Svatou rodinu, jejíž byl pečlivou a láskyplnou hlavou. Jemu bylo svěřeno božské Dítě, když na ně poslal Herodes úkladné vrahy. Svým životem a věrným plněním každodenních povinností zanechal příklad všem, kteří si musí vydělávat na chléb prací svých rukou. Právem byl nazván spravedlivý, neboť je živým příkladem křesťanské spravedlnosti, která má vládnout v sociálním životě."
Více o sv. Josefu je uvedeno u jeho slavení 19. 3.
PŘEDSEVZETÍ, MODLITBA
Budu připraven jako Josef vstát, nechat všeho a sloužit Církvi? Pokud to budu myslet vážně, mohu s Josefovou pomocí počítat. Josef přijal úkol pečovat o Boží rodinu. Do širší Boží rodiny patří i Církev a já jsem její součástí. Jako Josef i já mám věrně sloužit rodině. Má věrnost musí vyrůstat z lásky, stejně jako se má láska osvědčovat ve věrnosti. Věrnost je vlastností velkých srdcí. O tu i o velkodušnost a připravenost plnit Boží vůli budu prosit sv. Josefa.Z modliteb k sv. Josefu Dělníkovi:
Svatý Josefe, vzore všech, jejichž údělem na zemi je práce.
Vypros mi milost, abych všechny své práce konal svědomitě, s kající myslí a na usmířenou za své četné hříchy. Abych dával přednost povinnostem před vlastními zálibami, abych pracoval se srdcem vděčným a radostným a považoval za čest, že vlohy, které mi Bůh dal, mohu užívat při své činnosti a zdokonalovat je.
Vyprošuj mi, abych pracoval s klidem, trpělivě a poctivě podle svých sil a nelekal se únavy ani obtíží. Zvláště mi však připomínej, abych pracoval s čistým úmyslem a pamatoval, že se budu zodpovídat z času, který jsem promarnil, z nadání, kterého jsem nevyužil, z každého dobrého skutku, který jsem opomenul, ačkoli jsem věděl, že ho mám vykonat. A že se budu zodpovídat i z ješitné samolibosti nad vlastním úspěchem.
Všechno pro Ježíše! Všechno pro Marii! Vše podle tvého příkladu, svatý Josefe! To buď mým heslem. Amen.
Bože, Stvořiteli světa, podle Tvé vůle je úkolem lidského pokolení obdělávat zemi a rozvíjet své schopnosti prací; prosíme Tě, pomáhej nám, ať podle příkladu a pod ochranou svatého Josefa poctivě konáme, co přikazuješ, a dosáhneme toho, co slibuješ. Skrze Tvého Syna Ježíše Krista, našeho Pána, neboť on s Tebou v jednotě Ducha svatého žije a kraluje po všechny věky věků. Amen
(závěrečná modlitba z breviáře)
POZNÁMKA
V den 150. výročí Josefova titulu Ochránce všeobecné církve papež František vyhlásil Rok svatého Josefa, který potrvá do 8. 12. 2021. V tomto roce platí mimořádné stanovení podmínek pro získání odpustků. Viz zde u svátku sv. Josefa.Přehled světců tohoto dne podle Martyrologium Romanum
opifex Ioseph, sponsus beatæ Virginis Mariæ ; Sigismundus, rex Burgundi (524); Ieremias, propheta (po r. 587 př. Kr.); Marculphus (asi 558); Vivaldus de Sancto Geminiano♦ (asi 1320); Peregrinus Laziosi (1345); Richardus /Herminius Philippus/; Pampuri (1930); Torquatus, Ctesiphon, Secundus, Indaletius, C (s. III/IV); Amator, ep. Antissiodoren (418); Orientius (ca. 440); Briocus (ca. 500); Asaphus (s. VI ex.); Arigius (604); Theodardus, ep. Vapincen (893); Aldebrandus♦ (1170); Maphalda♦ (1257); Iulianus Cesarello♦ (ca. 1349); Petronilla, virgo et abbatissa♦ (1355); Clemens Šeptyckyj♦ (1951)
© Životopisy zpracoval Jan Chlumský