blah. Vivald de Sancto Geminiano

Vivaldus de Sancto Geminiano

1. května, připomínka
Postavení:	poustevník TOR
Úmrtí:	asi 1320

ŽIVOTOPIS

Narodil se kolem roku 1250 v San Gimignanu v Toskánsku. Stal se žákem a přítelem Bartoloměje, o kterého prý pak pečoval až do jeho smrti. Zvolil si také třetí řád sv. Františka, vyhlédl si osamělé místo Camporena u Montoione a tam více let žil velice asketicky jako poustevník. Jeho malou celou byl upravený dutý kmen kaštanu, ve kterém mohl být pouze na kolenou. Chtěl totiž žít životem modlitby a pokání, odloučen od všeho, co by ho mohlo rozptylovat. Modlitba mu byla vším a pro ni se rozhodl zříci všeho. Hned po jeho smrti bylo k němu vzhlíženo jako ke světci, ale blahořečen byl až 13. 2. 1908.

Přehled světců tohoto dne podle Martyrologium Romanum

opifex Ioseph, sponsus beatæ Virginis Mariæ ; Sigismundus, rex Burgundi (524); Ieremias, propheta (po r. 587 př. Kr.); Marculphus (asi 558); Vivaldus de Sancto Geminiano^♦ (asi 1320); Peregrinus Laziosi (1345); Richardus /Herminius Philippus/; Pampuri (1930); Torquatus, Ctesiphon, Secundus, Indaletius, C (s. III/IV); Amator, ep. Antissiodoren (418); Orientius (ca. 440); Briocus (ca. 500); Asaphus (s. VI ex.); Arigius (604); Theodardus, ep. Vapincen (893); Aldebrandus^♦ (1170); Maphalda^♦ (1257); Iulianus Cesarello^♦ (ca. 1349); Petronilla, virgo et abbatissa^♦ (1355); Clemens Šeptyckyj^♦ (1951)

© Životopisy zpracoval Jan Chlumský