Antoninus, ep. Florentin
| 2. května, připomínka | |
| Postavení: | arcibiskup OP |
| Úmrtí: | 1459 |
| Patron: | vzývaný pomocník proti horečce a v neštěstí |
| Atributy: | dominikán, mitra, váhy |
ŽIVOTOPIS
Pocházel z Florencie v Itálii. V mládí vstoupil do dominikánského řádu, kde později často zastával funkci představeného. V roce 1446 byl jmenován arcibiskupem Florencie. Byl uznávaným znalcem církevního práva i morální teologie. Napsal Summu mravouky a zanechal mnohé další spisy.ŽIVOTOPIS PRO MEDITACI
MALÝ VZRŮSTEM A VELKÝ SRDCEM I VĚDOMOSTMI
Narodil se v březnu 1389 ve Florencii jako syn notáře Mikuláše Pierozziho. Byl velmi nadaným dítětem s nezájmem o běžné dětské hry. Již jako 14letý zatoužil po vstupu do dominikánského řádu. Když přišel za provinciálem s prosbou o přijetí, ten vida slabého malého hocha s úsměvem vyslovil přehnaný požadavek, který ho měl odradit: "Naučíš-li se nazpaměť do roka Dekrety Gráciovy, tak tě přijmu." Antonín se však doopravdy naučil Gráciově sbírce církevních zákonů o 400 stranách do roka zpaměti. Ač byl tedy mladý, malý a slabý vzrůstem, byl pro velkou touhu svého srdce přijat.
Stal se z něj horlivý řeholník a po studiích teologie i vynikající kněz. Jako převor prý působil v italské Cortoně, ve Fiesole, v Gaetě, v Neapoli, v Sieně, v Římě v klášteře S. Maria sopra Minerva a ve Florencii. Dvakrát také vedl řád jako generální představený. Při tom všem ještě žil asketicky, jeho malá postava byla velmi štíhlá, ale srdce překypovalo dobrotou. Byl velmi vyhledávaným zpovědníkem. Papež Evžen IV. ho využíval jako rádce.
Antonín jako představený dominikánů upevňoval uvolněnou a pokleslou kázeň v řádu a zreformoval více řeholních domů podle původních zásad. V různých klášterech žil po 40 let. V roce 1436 založil klášter sv. Marka ve Florencii, který freskami vyzdobil Fra Angelico.
Roku 1446 byl Antonín ustanoven arcibiskupem ve Florencii. Tomuto povýšení se chtěl vyhnout, ale pak rozhodnutí papeže uposlechl. Z arcibiskupství však odstranil veškerý přepych, dům zařídil na způsob kláštera a pro vizitační cesty si v konírně nechal jen jednoho mezka. S kanovníky zpíval denně noční hodinky, časné ranní hodiny prý věnoval oblíbeným studiím a po mši svaté měl k němu každý přístup. Chudáku i šlechtici věnoval stejnou laskavost a každý měl k němu velkou důvěru.
Z kazatelny rázně mluvil proti utiskovatelům i různým nešvarům, které se v městě vyskytovaly. Nejvíce šlo o hráčskou vášeň v kostky, které některé rodiny přímo ožebračily. Jeho přísnost spojená s láskou dosahovala účinku. Své příjmy využíval ve prospěch chudých. Za moru v roce 1448 velmi účinně působil mezi postiženými, které zaopatřoval svátostmi. Neméně horlivý a štědrý byl při zemětřesení v roce 1453. Říkával: "Co mám, nepatří mně, ale Ježíši Kristu a chudým."
Už za doby moru říkal: "Žádné zaměstnání nám nemůže vyrvat duševní pokoj, když si v srdci necháme místo, kam hluk světa nemá přístup." M. Liptovská takové místo nazvala "klauzurou srdce". V ní máme nacházet ze setkání s Pánem zdroj síly pro náš život. Příkladem nám může být P. Maria, která vše uchovávala v srdci.
Antonínovým heslem podle F. Ekerta bylo: "Sloužit Bohu znamená panovat." Tuto pravdu můžeme vidět zejména na Marii a připomíná ji i evangelium (Mk 10,42-44), byť trochu jinými slovy. Marii vidíme jako služebnici Páně (viz Lk 1,38), vidíme ji jako rozdavatelku milostí z Boha a pro Boha a vidíme ji jako královnu. Její začátek byl postoj služebnice, doslova otrokyně, která byla vzápětí naplněna Bohem. S Bohem v srdci a s ním zajedno znamená vládnout, protože On je nejvyšším vládcem. Vše závisí na velikosti srdce, na tom nakolik ho dokážeme otevřít pro Boha a pro bližní.
Po 13 letech vyčerpávající arcibiskupské služby Antonín zemřel ve věku 70 let . Mezi písemnými díly, které zanechal, vyniká "Summa Chronica", jedna z nejobsáhlejších středověkých kronik, i "Summa moralis" a pojednání o mezinárodním právu. Za svatého byl prohlášen papežem Hadriánem IV. v roce 1523.
PŘEDSEVZETÍ, MODLITBA
Za účelem poznání pravé služby vytvořím si dnes "klauzuru srdce" a to nejen pro dnešní den.Bože, Tys naplnil svatého Antonína Florentského svou láskou a on nám svým příkladem ukázal, jak žít podle evangelia. Když jsi na něm znovu ukázal, že vládnout znamená sloužit, přidružil jsi ho k zástupu svatých biskupů; vyslyš naše prosby a dej, abychom uprostřed proměn tohoto světa toužili žít v srdci stále s Tebou a jednou měli účast na tom, cos nám připravil v nebi. Prosíme o to skrze Tvého Syna Ježíše Krista, našeho Pána, neboť on s Tebou v jednotě Ducha svatého žije a kraluje po všechny věky věků. Amen
(na podkladě závěrečné modlitby breviáře)
Přehled světců tohoto dne podle Martyrologium Romanum
Athanasius, ep. Alexandrin. et doctor Eccl (373); Antoninus, ep. Florentin (1459); Hesperus, Zoes, Cyriacus et Theodulus (s. II.); Wiborada (926); Iosephus Maria Rubio Peralta (1929); Felix, m. in Hispania (s. IV); Vindemialis et Longinus (483); Waldebertus, abbas (665/670); Nicolaus Hermansson♦ (1391); Gulielmus Tirry♦ (1654); Boleslaus Strzelecki♦ (1941)
© Životopisy zpracoval Jan Chlumský