sv. Viborada

Wiborada

2. května, připomínka
Postavení:	inklúza a mučednice
Úmrtí:	926
Patron:	knihoven a přátel knihy; farských hospodyní a kuchařek
Atributy:	halapartna (sekera na holi), kniha, řeholní hábit

ŽIVOTOPIS

Pochází ze Švýcarska, podle legendy z významného švábského rodu v Aargau. S bratrem Hittonem vykonali pouť do Říma a na zpáteční cestě se on rozhodl pro svatohavelský klášter v St. Gallen a Viborada se tam v roce 912 stala inklúzou. Zazdít se nechala r. 916 v cele u kostela sv. Magna. K jejímu okénku chodilo na radu mnoho významných osobností včetně pozdějšího světce biskupa Oldřicha z Augšpurku. Zájem opustit svou celu neprojevila ani při vpádu Uhrů. Zabita byla ranami sekery a pohřbena v kostele sv. Magna v St. Gallen. Její hrob se stal poutním místem a asi r. 1047 byla svatořečena.

Přehled světců tohoto dne podle Martyrologium Romanum

Athanasius, ep. Alexandrin. et doctor Eccl (373); Antoninus, ep. Florentin (1459); Hesperus, Zoes, Cyriacus et Theodulus (s. II.); Wiborada (926); Iosephus Maria Rubio Peralta (1929); Felix, m. in Hispania (s. IV); Vindemialis et Longinus (483); Waldebertus, abbas (665/670); Nicolaus Hermansson^♦ (1391); Gulielmus Tirry^♦ (1654); Boleslaus Strzelecki^♦ (1941)

© Životopisy zpracoval Jan Chlumský