Used with permission of The Hagiography Circle
Iosephus Maria Rubio Peralta
2. května, připomínka | |
Postavení: | kněz TJ (SJ) |
Úmrtí: | 1929 |
ŽIVOTOPIS
Narodil se 22. 7. 1864 v Dalias u Almerii v jižním Španělsku. Po ročním studiu na gymnáziu přešel do malého semináře a již v roce 1878 byl přijat do velkého kněžského semináře v Granadě, kde dva roky studoval filozofii, čtyři roky teologii a nakonec dva roky církevní právo. V r. 1886 přešel do Madridu a o rok později získal doktorát. Kněžské svěcení přijal 24. 9. 1887 v Madridu a začal uvažovat o jezuitské řeholi. Pro mimořádné vnější okolnosti do ní vstoupil až o 19 let později.Nejprve byl dva roky kaplanem v Chinconě a pak rok působil jako farář v Estremeru. Počínaje rokem 1890 byl biskupem povolán do Madridu. Byl synodálním examinátorem, profesorem metafyziky, latiny a pastorální teologie v semináři i spirituálem. Také byl kaplanem sester sv. Bernarda i biskupským notářem. Přes bohatou činnost měl oči otevřené i pro bídu chudých na předměstí a zorganizoval hnutí na pomoc. Sám se stal jeho duší. Dále se zaměřoval na charitativní činnost, zejména na mladé chlapce a dívky, kteří přicházeli z venkova do města, ocitali se bez prostředků a stávali se oběťmi vykořisťování a upadali do mravní zkázy. Přes všechnu aktivitu pro něj zůstávalo nejdůležitějším jeho kněžské poslání. Velkou horlivostí vynikal v udělování svátosti smíření a mnoho penitentů přivedl k pravému obrácení a k uspořádání života podle Boží vůle. Byl vynikajícím duchovním vůdcem.
Od roku 1906 byl jezuitou v Granadě a po dvouletém noviciátě tam složil řeholní sliby. Absolvoval si ještě rok doplňujícího studia a krátce se zdržel v sevillské jezuitské rezidenci a v Manrese dokončil svou formaci. Od roku 1911 až do konce svého života pokračoval Josef Maria Rubio Peralta ve své práci v Madridu, kde byl nazýván "moderním apoštolem Madridu".
Mimořádná Boží přízeň při jeho pastoračním působení byla zřejmá a byl dokonce označován za divotvůrce. Centrum jeho duchovního života bylo v eucharistii a také se zaměřoval na úctu k Božskému Srdci. Zemřel v 65 letech. Blahoslavený byl papežem Janem Pavlem II. v roce 1985 a 4. 5. 2003 byl jím kanonizován.
Athanasius, ep. Alexandrin. et doctor Eccl (373); Antoninus, ep. Florentin (1459); Hesperus, Zoes, Cyriacus et Theodulus (s. II.); Wiborada (926); Iosephus Maria Rubio Peralta (1929); Felix, m. in Hispania (s. IV); Vindemialis et Longinus (483); Waldebertus, abbas (665/670); Nicolaus Hermansson♦ (1391); Gulielmus Tirry♦ (1654); Boleslaus Strzelecki♦ (1941)
© Životopisy zpracoval Jan Chlumský