Bonifatius Pp IV.
| 8. května, připomínka | |
| Postavení: | papež |
| Úmrtí: | 615 |
ŽIVOTOPIS
Byl synem lékaře Jana z Valerie v Abruzzách a vychován v římském benediktinském klášteře u sv. Štěpána. Na Petrův stolec byl zvolen po 11 měsících od smrti předchozího papeže Bonifáce III. Do úřadu nastoupil 15. 9. 608. Svůj dům upravil ve stylu kláštera a nadal důchody. I jako papež žil dál životem skromného řeholníka a dbal na utužení života církve. Doba jeho působení byla spojená s utrpením. Jsou jmenovány: neúroda, povodně, mor, hlad, barbarské vpády a pustnutí Říma. Při tomto veškerém ztížení života se staral o hmotné dobro lidu.V období dobrých vztahů mezi Římem a Konstantinopolí požádal císaře Foka o 600 let starý Pantheon vystavěný Agrippou, Augustovým rádcem, a císař mu ho věnoval. S tímto skvostným, ale pár staletí uzavřeným a pozvolna chátrajícím chrámem bohyně Cybely naložil papež v krátké době podle svého bohulibého úmyslu. Přeměnil jej v překrásný křesťanský chrám, protože v té části vnitřního města byly jen dva kostely. Tak zachránil starověkou cennou stavbu na tzv. Martově poli pod Kapitolem ve směru k tiberské zátočině. Papež již 13. 5. 609 stavbu posvětil na chrám Panny Marie a svatých mučedníků. V den posvěcení chrámu se pak slavila i památka všech svatých a věrných zemřelých. Na první listopadové dny byly tyto památky přeneseny až v IX. stol. Řehořem IV. majíce původ v Pantheonu.
V roce 610 v souvislosti s návštěvou prvního londýnského biskupa Melleta svolal Bonifác IV. synodu a pak mu dal různá nařízení. Poslal po něm i listy canterburskému arcibiskupu, králi, duchovenstvu a všemu věřícímu lidu Anglie.
Dál pak poslal pallium gallskému biskupu Floriánovi do Arelatu i s napomenutím k přísnému potírání svatokupectví. Asi v té době nastal vládní převrat v Konstantinopoli a čím se Fokas prohřešil, tím byl i potrestán. K trůnu se dostal revolucí a svého předchůdce dokonce vyvlekl z kostela, aby ho popravil, když napřed před ním dal na špalku zutínat hlavy všech jeho dětí. Po sedmi letech nastal čas, aby zemřel podobně. Ke Konstantinopoli připlul Heraklius, lid se proti Fokovi vzbouřil, sťal mu hlavu a jeho mrtvolu roztrhal.
V Jeruzalémě zas rok před papežovou smrtí rebelové vydrancovali a spálili jeruzalémské svatyně a ostatky sv. Kříže unesli do Persie. Také začalo řádění proti křesťanům a prý jich na 90 tisíc povraždili a 35 tisíc, včetně jeruzalémského patriarchy Zachariáše, odvlekli do zajetí. Brzy po této Jobově zvěsti papež zemřel a 25. 5. byl pohřben u sv. Petra.
Přehled světců tohoto dne podle Martyrologium Romanum
Maria Virgo; Acacius, m. Byzantii (s. IV.); Arsenius, diaconus (s. IV./V.); Desideratus, ep. Bituricen. (550); Bonifatius Pp IV. (615); Benedictus Pp II. (685); Aloysius Rabata♦ (1490); Ulrica (Francisca); Nisch♦ (1913); Victor, m. Mediolani (ca. 304); Helladius, ep. Autissiodoren. (s. IV); Gibrianus (ca. 515); Metro (ca. s. VIII); Wiro (ca. 700); Amatus Ronconi♦ (s. XIII ex.); Angelus de Massatio♦ (ca. 1458); Maria Catharina a Sancto Augustino (Catharina); Symon de Longprey♦ (1668)
© Životopisy zpracoval Jan Chlumský