sv. Jan z Avily

Ioannes de Avila

10. května, připomínka
Postavení:	diecézní kněz, kazatel a učitel církve
Úmrtí:	1569

ŽIVOTOPIS

Narodil se asi roku 1499 v Almodóvar-del-Campo ve Španělsku. Chtěl studovat práva, ale universitu, kterou začal, musel opustit, protože otec byl židovským konvertitou. Po čase začal studovat teologii s touhou stát se misionářem v Americe. Kněžské svěcení po skončení studií přijal, ale další plán mu nevyšel. Asi ve 30 letech se z rozhodnutí sevillského biskupa stal misijním kazatelem putujícím Andalusií. Přijal to jako vůli Boží a s velkou horlivostí začal získávat mnoho lidí z prostých vrstev. Mluvil lidově a s nadšením hlásal to, co pramenilo z jeho vnitřního přesvědčení a co do sebe čerpal při adoracích před svatostánkem - Boží lásku. Deset let s Boží milostí požehnaně působil a počet obrácených stále rostl.

Stal se také duchovním vůdcem Jana z Boha a Františka Borgiáše. Seznámil se i s Ignácem z Loyoly, zakladatelem jezuitského řádu, který jej do něj zval. Jana ideály sice oslovily, ale andaluský provinciál jezuitů vyslovil svůj nesouhlas. Někteří se domnívají, že kvůli Janovu židovskému původu.

Jan od 50 let až do své smrti v Montille (na jih od Córdoby) po 20 let trpělivě snášel těžké onemocnění. Napsal také mnohé spisy, mezi které se řadí 18 spisů o Nejsvětější Svátosti, mariánské promluvy a sbírka korespondence s osobnostmi jeho doby. Pohřben byl v jezuitském kostele v Montille. Kanonizován byl 31. 5. 1970. Učitelem církve byl prohlášen 7. 10. 2012 papežem Benediktem XVI.

Přehled světců tohoto dne podle Martyrologium Romanum

Ioannes de Avila (1569); Iob (století neznámé); Comgallus (622); Cataldus (asi s. VII.); Solongia (asi s. IX.); Nicolaus Albergati^♦ (1443); Ioannes Merz^♦ (1928); Dioscorides (s. inc.); Alphius, Philadelphius et Cyrinius (s. III.); Gordianus, m. Rom (ca. 300); Quartus et Quintus (ca. s. IV); Gulielmus, presb. prope Parisios (1195); Beatrix Estensis, virgo,^♦ (1226); Henricus Rebuschini^♦ (1938);

© Životopisy zpracoval Jan Chlumský