Richarius
| 26. dubna, připomínka | |
| Postavení: | poustevník |
| Úmrtí: | 645 |
ŽIVOTOPIS
Pochází z Centule v Pikardii ze severního území dnešní Francie. Žil na vyšší společenské úrovni a byl poměrně mladý, když do Centule přišli dva irsko-skotští misionáři. Obyvatelstvo, které bylo většinou pohanské, se k nim stavělo nepřátelsky, ale Richarius je přijal do svého domu. Pod vlivem jejich vyprávění se stal křesťanem a později i knězem. Žil asketicky, čistě, chudobně, kladl důraz na modlitbu a byl dbalý Boží vůle. Za své peníze vykupoval zajatce z rukou Anglosasů a slovy i příkladem šířil evangelium.
V pokročilejším věku odešel do lesní pustiny Krecie v kraji Neustie Ambianské, aby tam žil poustevnicky do konce života. Přidalo se však k němu více učedníků, kteří chtěli žít podobně, a Richarius se prý stal jejich představeným. Zemřel ve své chudé poustevnické chatrči, odkud ho dal kněz Ocioaldo převézt do kláštera v Centule, ze kterého se stalo proslulé opatství, nazvané St-Riquier.
Přehled světců tohoto dne podle Martyrologium Romanum
Richarius (645); Cletus Pp. (88); Paschasius Radbertus (865); Gulielmus et Peregrinus (s. XII.); Primitivus, m. Gabii (s. inc.); Basileus, ep. Amasen (ca. 322); Dominicus et Gregorius, presb. Ord. Pr♦ (s. XIII); Stephanus, ep. Permien (1396); Raphael Arnáiz Barón♦ (1938); Iulius Junyer Padern♦ (1938); Ladislaus Goral♦ (1942); Stanislaus Kubista♦ (1942)
© Životopisy zpracoval Jan Chlumský