Paschasius Radbertus
26. dubna, připomínka | |
Postavení: | opat, teolog a spisovatel OSB |
Úmrtí: | 865 |
ŽIVOTOPIS
Narodil se kolem roku 790 v Soissons na území dnešní Francie. Jako odloženého dítěte či sirotka se ho ujaly sestry sv. Petra v Soissons a postaraly se o jeho výchovu a také mu vyprošovaly kněžské povolání. Paschasius Radbertus měl nějakou dobu světské zaměstnání a pak ve 22 letech vstoupil do benediktinského kláštera v Corbie, kde byl přijat pozdějším světcem Adelardem. Podílel se na založení nového kláštera v Corvey a sedm let pak byl opatem. V té době velmi trpěl, neboť disciplína některých mnichů byla velmi ubohá a on sám byl obžalován u krále. Těžkosti nesl v pokoře, sám sebe nazývaje vyvrhelem mnichů. Za své podřízené, kteří se proti přísnější kázni bouřili a byli plni sváru, se modlil a prokazoval jim lásku a co nejlepší příklad.
Byl aktivní jako obránce čistoty a učení víry. Napsal komentář k evangeliu sv. Matouše a spis: De corpore et sanguine Christi - O Těle a Krvi Kristově. Zemřel prý v Corbie a k přenesení jeho ostatků došlo r. 1059.
Richarius (645); Cletus Pp. (88); Paschasius Radbertus (865); Gulielmus et Peregrinus (s. XII.); Primitivus, m. Gabii (s. inc.); Basileus, ep. Amasen (ca. 322); Dominicus et Gregorius, presb. Ord. Pr♦ (s. XIII); Stephanus, ep. Permien (1396); Raphael Arnáiz Barón♦ (1938); Iulius Junyer Padern♦ (1938); Ladislaus Goral♦ (1942); Stanislaus Kubista♦ (1942)
© Životopisy zpracoval Jan Chlumský