Gulielmus et Peregrinus
26. dubna, připomínka | |
Postavení: | poustevníci |
Úmrtí: | s. XII. |
ŽIVOTOPIS
Vilém pocházel z Antiochie Syrské. V první polovině XII. století se oženil a ve spokojeném manželství měl jen jednoho syna Peregrína. Toho vychovával ve značné izolaci od okolního světského života a k velké zbožnosti. Po smrti matky se otec a syn domluvili, že budou žít poustevnickým životem, odděleni od světa, jen pro Boha.V mladém Peregrínovi se však objevila silná touha poznat svatá místa, na nichž žil Pán Ježíš. Po velkých prosbách mu otec dovolil putovat do Jeruzaléma. S velkou zbožností navštívil všechna místa posvěcená životem a utrpením Krista. U Božího hrobu udělal předsevzetí, že se chce z lásky k Ježíši odříci světa a sloužit nemocným a trpícím bratrům. Proto pak odešel ve Svaté zemi do nemocnice ošetřovat nemocné.
Jeho otec Vilém se ho doma nemohl dočkat, a vydal s poutnickou holí na cestu za ním. Ve Svaté zemi prošel všechna významná místa vyptávaje se na Peregrína, ale nikdo o něm nevěděl. Nakonec mu nohy přestaly sloužit a museli ho zanést do nemocnice. Tam se spolu setkali. Ze začátku otec syna nepoznal a ten zvažoval, zda se mu má dát poznat, neboť neměl v plánu odejít, přesto tak učinil vida otcovo trápení pro něho.
Peregrín vysvětlil otci okolnosti svého života a oba se spolu vrátili do Antiochie, prodali své nemovitosti, výtěžek věnovali kostelům a chudým a jen malou část si nechali na cestu do Jeruzaléma, kde se spolu rozhodli ošetřovat nemocné. Po nějaké době se vrátili ke svému původnímu plánu žít poustevnickým životem.
Odešli do Itálie do Foggia v Neapolském království a svým poustevnickým životem ovlivnili i mnohé obyvatele ve Foggia. Poměrně brzy po smrti otce odešel na věčnost i syn.
Richarius (645); Cletus Pp. (88); Paschasius Radbertus (865); Gulielmus et Peregrinus (s. XII.); Primitivus, m. Gabii (s. inc.); Basileus, ep. Amasen (ca. 322); Dominicus et Gregorius, presb. Ord. Pr♦ (s. XIII); Stephanus, ep. Permien (1396); Raphael Arnáiz Barón♦ (1938); Iulius Junyer Padern♦ (1938); Ladislaus Goral♦ (1942); Stanislaus Kubista♦ (1942)
© Životopisy zpracoval Jan Chlumský