Zita
| 27. dubna, připomínka | |
| Postavení: | služebná |
| Úmrtí: | 1278 |
| Patron: | domácích zaměstnanců, hospodyní a poslíčků; je považována i za pomocnici při hledání ztracených věcí |
| Atributy: | hvězda, chleba, chudí, klíče, modlitební knížka, služka |
ŽIVOTOPIS
Pochází z obce Monsagrati v Toskánsku. Z důvodu bídy se ve 12 letech stala služebnou v rodině Pagana Fatinelliho. Přes všechno dobré i zlé tam žila jako pokorná, čistá a věrná služka 48 let až do své smrti.ŽIVOTOPIS PRO MEDITACI
LÍBÍ SE TO JEŽÍŠI, NEBO NELÍBÍ?
Narodila se r. 1218 v Monsagrati nedaleko města Lucca v Itálii. Rodiče byli chudí vesničané živící se zemědělstvím. Strýce měla prý poustevníkem a starší sestra Markéta vstoupila do cisterciáckého řádu. Maminka upozorňovala Zitu na všechno, co se Bohu líbí a co ne. A tak Zita si stanovila své náboženské zásady tím, že se vždy i později ptala sama sebe: "Líbí se to či ono Ježíši, nebo nelíbí?"
Po smrti otce se matka s dcerou ocitly v tíživém postavení. V roce 1230, kdy bylo Zitě 12 let, se pro ni ve městě Lucca naskytla možnost sloužit v bohaté rodině Pagana Fatinelliho obchodujícího s vlnou a hedvábím, a tak ji tam maminka dovedla.
V nové rodině měla sice celý den mnoho práce, ale den začínala modlitbou, na kterou si přivstala, a brzo ráno, kdy ještě panstvo spalo, mohla každý den chodit na mši svatou do blízkého kostela sv. Frigidiána. Také co nejčastěji chodila ke svátostem a potom celý den pilně s Ježíšem a pro něho pracovala. K Ježíši i během dne vysílala střelné modlitby a úkony lásky. Protože pracovala s láskou a radostí a snažila se o co nejlepší vztah k dalším služkám, žila s nimi v přátelství. Nesnášela jen špatné a dvojsmyslné řeči, to se dotyčného snažila pohledem nebo i slovy zarazit.
S panstvem to bývalo o něco těžší, protože paní bývala panovačná, pán zase prchlivý a tvrdý. A děti domu ji škádlívaly. I když musela snášet příkoří, vše přecházela mlčením a nikdy svůj postoj nezměnila. Pokud se vyskytly ústrky a obviňování, snášela je Zita s odevzdaností do vůle Boží, přijímajíce je jako zkoušky.
Jedním z dalších pravidel Zity prý bylo, že "služebná není zbožná, není-li pracovitá". Počáteční křivdy i podezírání panstva po čase ustalo. Paní říkala manželovi, že když má Zita vše v pořádku, ať si běhá do kostela, lépe než za radovánkami jako jiné. Zita chodila oblékaná vždy velmi prostě, ale vkusně. To, že neměla zájem o muže, pokládali spolusloužící za nenormální. Zita ale byla laskavá a vlídná. Po různých zkouškách jí všichni projevovali úctu a panstvo ji později udělalo představenou ostatního služebnictva. Byla také vyhlášenou kuchařkou a podle legendy byla její rádkyní Panna Maria.
Zita přes svoji chudobu byla mimořádně štědrá a v lásce k chudým vynalézavá. Schovávala prý pro ně polovinu svého jídla a vyřazené obnošené šatstvo pečlivě čistila, spravovala a pak rozdávala nejchudším. Známé vyobrazení Zity ukazuje vánoční příběh, kdy pán jí pro velkou zimu půjčil svůj kožich, který Zita s poslušností přijala. V kostele pak uviděla zimou se třesoucího žebráka, tak kožich svlékla a se slovy, že mu ho půjčuje, chudého starce do něj zabalila. Po bohoslužbách pak žebráka s kožichem marně hledala. Se strachem a s pláčem po návratu vyprávěla pánovi, co se stalo. Ten se velice rozzlobil, ale v poledne přišel žebrák s radostnou tváří a děkováním kožich vrátit. Proto se pan Fatinelli usmířil a Zitě už důvěřoval.
Až do své smrti, v 60 letech po pětidenním onemocnění zimnicí, žila v domě svých pánů jako pokorná a věrná služebná, které si stále více vážili.
Krátce po její smrti začal veřejný kult, k němuž se přidružily zázraky. Místní kult schválil po čtyřech letech z vlastní autority biskup Luccy. S očekávaným blahořečením se v roce 1652 uskutečnila její exhumace a její tělo bylo shledáno neporušené. Papež Inocenc XII. ji prohlásil blahoslavenou 5. 9. 1696 a Pius XII. ji vyhlásil patronkou sloužících.
Její neporušené tělo bylo uloženo v toskánské Lucce v chrámu San Frediano, kde jsou prý pohřbeni i sv. Frigidián a Richard z Wessexu.
PŘEDSEVZETÍ, MODLITBA
Tento týden při všem rozhodování budu na prvním místě brát v úvahu hledisko: co se líbí Ježíši a co ne! A měl bych se v tom naučit pokračovat a toto si osvojit pro všechno.
Bože, Ty přebýváš v těch, kdo mají čisté srdce; vyslyš naše prosby, které k Tobě při oslavě blahoslavené Zity vysíláme, dovrš její oslavu kanonizací a ať je nám na její přímluvu udělena milost, bychom žili tak, abychom byli Tvým důstojným příbytkem Skrze Tvého Syna Ježíše Krista, našeho Pána, neboť on s Tebou v jednotě Ducha svatého žije a kraluje po všechny věky věků. Amen
Přehled světců tohoto dne podle Martyrologium Romanum
Simeon, ep. Hierosolymitan (107); Pollio (asi 303); Zita♦ (1278); Petrus Armengol♦ (1304); Theodorus, abbas in Thebaide (s. IV); Liberalis, eremita (ca. 400); Mauganus (Macaldus) (s. VI); Ioannes, hegumenus in Propontide (s. IX); Iacobus Varinguer de Iadere (ca. 1485); Catharina de Monte Nigro♦ (1565); Nicolaus Roland♦ (1678); Antonia Bandrés y Elósegui♦ (1919)
© Životopisy zpracoval Jan Chlumský