Quirinus, tribunu
| 30. dubna, připomínka | |
| Postavení: | tribun a mučedník |
| Úmrtí: | asi. s. III. nebo II. |
| Patron: | rytířského stavu; uváděn je jako ochránce koní a pomocník proti kožním onemocněním i ochrnutím, dně, očním nemocem a bolesti nohou |
ŽIVOTOPIS
Byl Říman, stal se tribunem, měl dohled nad vězni, byl pro víru mučen a nakonec i sťat. To jsou o něm nejspolehlivější údaje. Základním nedostatkem je, že neznáme přesně dobu, ve které žil, a legendární příběh není jen jeden. Podle většiny životopisů byl mu císařem svěřen dohled nad křesťanskými vězni a za zvlášť nebezpečné byli považováni ti, kteří měli hodnost od císařského dvora. Ve vězení byl římský prefekt Herma, obrácený na víru papežem, a Kvirín si myslel, že se bude moci pochlubit tím, že dosáhne jeho odpadu od víry. Ale s přesvědčením to bylo obráceně. Prefekt Herma mluvil přesvědčivě a výmluvně, poukazujíc na to, že před časem byl stejného názoru a že jej nemůže odradit chvilka utrpení na zemi od šťastné věčnosti.Zviklán ve své nevěře začal Kvirín uvažovat, že je-li křesťanský Bůh opravdu takový, jak jeho vězni věří, mohl by na přímluvu některého z nich uzdravit jeho dceru. Ta pak byla uzdravena dotekem řetězu poutajícího ruce vězně. Vyznání víry a další křesťanské kroky pak vedly k tomu, že císař nařídil, aby Kvirínovi byl při mukách na skřipci vyříznut jazyk, kterým vyznával víru, a pak useknuty všechny končetiny. Nakonec mu byla ze zohaveného těla odťata i hlava. Pohřben byl na Appijské silnici.
V příběhu je kladen důraz na jazyk, kterým lze vykonat velmi mnoho. S jeho pomocí se však dá dostat nejen do nebe, ale i do pekla. Pamatujme na tuto skutečnost a snažme se o to, co je lepší.
Při pozdějším přenášení ostatků Kvirína je v jeho životopisech zmínka o zázracích, pro které je vzýván jako pomocník při léčení.
Přehled světců tohoto dne podle Martyrologium Romanum
Pius Pp V. (1572); Iosephus Benedictus Cottolengo (1842); Quirinus, tribunu (asi. s. III. nebo II.); Petrus, levita (605); Gualfardus (1127); Paulina von Mallinckrodt♦ (1881); Benedictus de Urbino♦ (1625); Eutropius, ep. Santonarum (s. III); Diodorus et Rhodopianus (s. IV); Donatus, ep. Eurœen. in Epiro (s. IV); Laurentius, m. Novari (s. IV); Mercurialis (s. IV); Pomponius (s. VI); Augulus (s. VII); Earconwaldus (693); Amator, Petrus et Ludovicus (855); Adiutor (ca. 1131); Gulielmus Southerne♦ (1618); Maria ab Incarnatione Guyart Martin♦ (1672); Sigismundus, rex Burgundi (524)
© Životopisy zpracoval Jan Chlumský