sv. Bohumír (Gottfried) z Cappebergu

Godefridus, comes Capenbergen

13. ledna, připomínka
Postavení:	hrabě a řeholník OPraem
Úmrtí:	1127
Atributy:	chleby, lebka, mísa, kostel, event. je zobrazován na hradbách s třemi založenými kláštery v pozadí a nejčastěji v premonstrátském oblečení

ŽIVOTOPIS

Pocházel z hradu Cappenbergu v Německu. Začínal vojenskou dráhou a i přesto, že se nejdříve oženil, vstoupil ve 25 letech k premonstrátům i s blízkými příbuznými. Jeho manželka se později stala abatyší v Herfordu. Bohumír s pomocí bratra založil tři kláštery a žil velmi odříkavým životem až do své smrti v necelých třiceti letech.

ŽIVOTOPIS PRO MEDITACI

Život plný změn

Narodil se 31. 1. 1097 na hradě Cappenbergu, nedaleko města Hammu ve Vestfálsku do hraběcí křesťanské rodiny. V dospívání si oblíbil vojenskou dráhu, stal se brzy vysokým důstojníkem a snažil se zabraňovat všem bezprávím působenými jeho vojáky. Oženil se s Jutou, dcerou hraběte z Arnsbergu, a oba pak prokazovali chudým a nemocným skutky milosrdenství.

Manželé žili spolu šťastně, ale Bohumír začal až úzkostlivě uvažovat o své zodpovědnosti za hříchy podřízených vojínů, kterým možná mohl zabránit. Proto začal být nespokojen se svým povoláním a v modlitbě se obracel k Bohu o radu. Té se mu dostalo, když Vestfálsko navštívil zakladatel řádu premonstrátů sv. Norbert (pam. 6. 6.). Bohumír byl nadšen z jeho kázání a zatoužil po větší křesťanské dokonalosti - zříci se světských věcí a svůj život věnovat výhradně Bohu. Svěřil se Norbertovi s prosbou, aby byl přijat do řádu. Norbert však trval na odstranění všech překážek a požadavků, které mu vyjmenoval. Zdály se nepřekonatelné.

Bohumír vzhledem k svému postavení a majetku musel nejdříve získat svolení příbuzných, aby hrad Cappenberg společně s ním mohl patřit řádu. S bratrem Otou jednal až po vroucí modlitbě a dosáhl jak jeho svolení, tak i nadšeného rozhodnutí bratra vstoupit do řádu. Rovněž uspěl i u sestry Beatrice, která se podrobila řeholi premonstrátek. Nezbytné, ale nakonec možná nejjednodušší, bylo svolení jeho manželky Juty, která se rozhodla vstoupit do řádu premonstrátek v Herfordu. Tím však byl její otec, hrabě Bedřich z Arensberku, velice rozezlen a tvrdil, že jeho dcera má být lstí a podvodem vlákána do kláštera a Norbertovi vyhrožoval smrtí. Bohumír mu přišel dokazovat, že Juta chce do řehole vstoupit dobrovolně, ale málem byl od něj uvězněn. Při jedné hostině jeho tchán opět začal spílat představenému premonstrátů a v hněvu jej ranila mrtvice. Touto neradostnou událostí padla poslední překážka.

Z hradu Cappenberg, předaného r. 1122, se stal premonstrátský klášter, do nějž oba bratři vstoupili. V podhradí zbudovali klášter, do něhož vstoupila Blažena se sestrou Gerbergou. A další dva kláštery vytvořili na svých statcích Varlaru a Ilbenstadtu. Bohumír nejenže věnoval všechen svůj rozsáhlý majetek řádu, ale celým srdcem velmi důsledně prožíval řeholi. Jako poslední bratr konal nejprostší práce a sám sebe usměrňoval přísnými posty a bděním při modlitbě, v níž nacházel největší radost. Svými slovy často ovlivňoval spolubratry k dokonalejšímu životu. Roku 1125 Bohumír s bratrem přijal nižší svěcení v Premontré a po roce byl povolán do Magdeburgu. Odtud pro onemocnění brzy přešel do kláštera v Ilbenstadtu, kde zemřel 18 dní před dovršením 30 let.

Na Bohumíru vidíme, co lze s vlastním životem udělat, když je patřičná touha milovat Boha nade všechno. Nepočítal, co udělal dobře, ale vždy se díval, co by bylo lepší, a o to se snažil.

Jeho kult 8. 3. 1728 schválil papež Benedikt XIII.

PŘEDSEVZETÍ, MODLITBA

Po vzoru svatého Bohumíra chci dnes jednat s opravdovou odpovědností a snažit se svůj život usměrnit i s vědomím, že by dnešní den mohl být i dnem posledním a naplnit ho skutečnou láskou k bližním.

Všemohoucí Bože, Ty nám posíláš své svaté a oni nás svým příkladem povzbuzují k lepšímu životu; veď nás, abychom si svatého Bohumíra nejen připomínali, ale také se od něho vytrvale učili. Prosíme o to skrze Krista, našeho Pána. Amen

Přehled světců tohoto dne podle Martyrologium Romanum

Hilarius, ep. Pictaien. et doctor Eccl. (367); Hermylius et Stratonicus (asi 310); Agricius (asi 330); Remigius, ep. Remen (asi 530); Kentigernus (603/612); Petrus, m. Capitoliadi (713); Gumesindus et Servus Dei (852); Godefridus, comes Capenbergen (1127); Iutta^♦ (1228); Veronica Negroni de Binasco^♦ (1497); Victoria a Iesu Francisca Valverde González^♦ (1937); Æmilius Szramek^♦ (1942)

© Životopisy zpracoval Jan Chlumský