Remigius, ep. Remen
| 13. ledna, připomínka | |
| Postavení: | biskup |
| Úmrtí: | asi 530 |
| Patron: | Remešské diecéze, všeobecně vzývaný proti náboženské lhostejnosti a epidemiím |
| Atributy: | biskupské oblečení, ďábel, holubice s lahvičkou či jinou nádobkou používanou při křtu, zobrazení křtu |
ŽIVOTOPIS
Pochází od Laonu ve Francii. Byl nadaný velkou výmluvností, pokorou, horlivostí a trpělivostí. Již ve 22 letech se stal remešským biskupem. Zasloužil se o obrácení Franků na křesťanství. Pod ochranou Chlodvíka I. založil několik biskupství a s rozmachem Francké říše ovlivnil i šíření Církve do celé Evropy.ŽIVOTOPIS PRO MEDITACI
Tři hesla pro dobrý apoštolát
Narodil se u Laonu ve Francii, tehdy zvané Galií, kolem roku 436 rodičům Emiliovi a Cilinii až v jejich stáří, kdy jeden z jejich synů, Principius, se stal biskupem soissonským. Poustevník Montán jim předpověděl početí Remigia i s tím, že světlem evangelia osvítí celou Gallii.
Ve velmi mladém věku se rozhodl pro duchovní životní cestu. Stanovil si na ní tři heslovitá pravidla: 1."Zdržuj se!" 2."Počínej si horlivě!" 3. "Buď trpělivý!" V modlitbě a kajícnosti se v poušti připravoval na své povolání a pak přijal nižší svěcení.
Jeho nadání, velké nabírání vědomostí a úžasná výmluvnost nezůstaly skryty. Po smrti remešského arcibiskupa Bennagia byl zvolen na jeho místo i přes své námitky, v nichž zdůraznil svůj věk, pouhých 22 let. Přitom nechtěně předvedl svůj řečnický dar, vroucí lásku k církvi a ke všemu lidu. Pak zasažen milostí volbu přijal.
Je vhodné připomenout si také dobové zasazení jeho zvolení. Domorodé obyvatelstvo patřící k Remeši bylo gallo-římského původu a katolického vyznání, ale s kmeny ostatní části země byly problémy. Jednalo se o pohany nebo ariánce. Za nejmocnější byli považováni bojovní Frankové z dolního Porýní a na řece Máze (Meuse, Maas). Výraznou roli hrál výbojný panovník Chlodvík, který zničil zbytky římského panství v zemi a dal základ francké říši. Původně sídlil na území dnešní Belgie, pak v Soissonsu a nakonec v Paříži. Ten, když poznal Remigia, vrátil mu bohoslužebnou nádobu, ukořistěnou jeho vojáky. Později jej Remigius připravil na křest. Na rozptýlení Chlodvíkových obav, jak přijme národ změnu jeho víry, a protože chtěl, aby ho Frankové následovali, doporučil mu svolání valného sněmu pro celý národ. Ten se stal díky Remigiově výmluvnosti a ctnostem počátkem masové evangelizace Franků. Ač křest dospělých býval tehdy jen o Velikonocích, Remigius vydal nové ustanovení a s Chlodvíkem bylo o Vánocích r. 496 pokřtěno i množství dalších katechumenů, bylo jich asi přes tři tisíce. V následujícím roce přijalo křesťanství jedenáct tisíc Franků.
Dle legendy při křtu Chlodvíka mu holubice přinesla nádobku s křižmem, a proto se ocitla i na některých jeho vyobrazeních. Služebník, nesoucí se zpožděním křižmo, se nemohl davem přítomných již protlačit, a tak mu je na oltář pomohla přenést holubice, symbolizující Ducha svatého, jehož působením vzniklo ve Francii katolické království.
Remigius krále stále usměrňoval napomínáním a radami, protože ten se nedokázal osvobodit od svých špatných vášní. U nových věřících Remigiovi záleželo obzvlášť na tom, aby nejen znali učení víry, ale aby podle něj také žili. Sám byl velmi mírný, dobrotivý, prokazoval velkou štědrost a vyzařoval z něj klid za všech okolností. Kritické situace zvládal i s humorem. Když mu zapálili jeho sýpku, kterou nešlo uhasit, prohlásil: "Chléb jsme ztratili, tak se alespoň ohřejme, neboť je dnes chladno."
Na radu Remigia svolal Chlodvík roku 511 další celocírkevní sněm do Orleansu, když po porážce ariánských Visigotů urovnal poměry své rozšířené země.
Milost Boží se u Remigia neprojevovala jen v jeho zbožnosti a apoštolské horlivosti, ale i zázraky, které činil. Uvádí se, že navrátil slepci zrak a snad vzkřísil i mrtvou dívku. K zázrakům jsou počítána i některá náhlá obrácení z ariánství, konkrétně ariánského biskupa, který se s ním chtěl hádat o víře a roztřesen se mu kajícně vrhl k nohám.
Na konci života Remigius dočasně oslepl. Zemřel ve věku 97 let. Svatořečený byl v roce 1049 papežem Lvem IX.
PŘEDSEVZETÍ, MODLITBA
Dnešní den je připomínáno více velmi významných světců, tak se nabízí i více předsevzetí. K tomuto světci by svoji pozornost mohli obrátit zvláště mladí, bohoslovci i kněží, neboť Remigiovo předsevzetí ve třech heslovitých pravidlech je pro apoštolskou práci velmi užitečné: "Zdržuj se!" "Počínej si horlivě!" "Buď trpělivý!"Poučení najdou i rodiče, že i poslední dítě počaté ve věku, pro který se všichni pohorší, může být právě mimořádným darem od Boha pro celý národ, proto nikdy k novému životu neřeknou "ne".
Do závěrečné modlitby se hlavně hodí "Díky!"
Díky Tobě Bože, že nám posíláš své svaté, abychom žili tak, jak oni nás učili svým příkladem. I my k tomu potřebujeme Tvou milost, o niž pokorně prosíme skrze Krista, našeho Pána. Amen
Přehled světců tohoto dne podle Martyrologium Romanum
Hilarius, ep. Pictaien. et doctor Eccl. (367); Hermylius et Stratonicus (asi 310); Agricius (asi 330); Remigius, ep. Remen (asi 530); Kentigernus (603/612); Petrus, m. Capitoliadi (713); Gumesindus et Servus Dei (852); Godefridus, comes Capenbergen (1127); Iutta♦ (1228); Veronica Negroni de Binasco♦ (1497); Victoria a Iesu Francisca Valverde González♦ (1937); Æmilius Szramek♦ (1942)
© Životopisy zpracoval Jan Chlumský