martyres Raíthi et in monte Sinaj monachi
14. ledna, připomínka | |
Úmrtí: | asi s. IV. |
ŽIVOTOPIS
Úvodem:Raíthi je historický název místa, které se prý nacházelo v Tur nebo v sousedícím Tor Sinai. (Mezi ním a klášterem sv. Kateřiny není přímá cesta. Autem je udávána vzdálenost 169 km, což je čtyřnásobek vzdušné čáry). Klášter na úpatí hory Mojžíšovy byl budován ve 4. století, ale období dnes připomínaných mučedníků spadá do doby před jeho vybudováním.
.
Mnoho osaměle zde žijících asketů kolem kostela i z širšího okolí se scházelo na nedělní bohoslužby už k vigílii v sobotu. Dnes vzpomínaná skupina asi 40 mnichů patřila mezi přepadené pouštními lupiči. Důvodem jejich krutého zabití byla víra a nenávist lupičů k ní.
Přesné údaje o těchto mučednicích nemáme, i když tradice s legendou zmiňují dva svědky. Jedním prý byl uváděný Nilus (pam. 12. 11.), který z jistého místa hory viděl útok beduínů na budovaný klášter. Hegument Pavel z Raíthu nabádal své mnichy, aby nesli utrpení s odvahou a čistým srdcem.
V legendě se uvádí druhé „svědectví“ blíže neurčitého Ammoniuse, podle kterého skupina z Raíthu s představeným Pavlem byla zabíjena Saracény kmene Blemmi. Legenda pokračuje popisem ohně a kouře z hory jako o Božím zásahu k záchraně těch, kteří přežili a zabité pohřbili. Dva ze zraněných ještě dodatečně zemřeli. Hovoří se také jakoby o dvou skupinách Raíthi a z hory Sinaj. Do úvah zasahuje i dvojí datum slavení památky (prosincové i lednové), které bylo sjednoceno na 14. leden jako den smrti těchto mučedníků.
Nino (s. IV.); Potitus (století neznámé); Glycerius (století neznámé); Felix, presb. Nolan (s. III/IV); Macrina, matrona (asi 304); martyres Raíthi et in monte Sinaj monachi (asi s. IV.); Firminus, ep. in Gallia (s. V.); Euphrasius, ep. Arvernen (515/516); Datius (552); Fulgentius, ep. Astigitan (asi 632); Oda Novariensis♦ (asi 1200); Odoricus Mattiuzzi de Portunaone♦ (1331); Lazarus seu Devasahayam Pillai , martyr (1752); Petrus Donders♦ (1887); Alphonsa Clerici♦ (1930); Carolus ab Alcubilla♦ (1937); Franciscus Martínez Garrido (1938); Sabas (1247)
© Životopisy zpracoval Jan Chlumský