Datius
| 14. ledna, připomínka | |
| Postavení: | biskup |
| Úmrtí: | 552 |
ŽIVOTOPIS
Pocházel pravděpodobně ze šlechtického rodu (snad Alliati) v Lombardii, která je oblastí v severozápadní Itálii. Někteří životopisci jsou přesvědčeni, že byl mnichem, než se kolem roku 529 stal milánským biskupem. Žil ve velmi neklidné době. Jeho diecéze byla zaplavena ariánskými Ostrogóty a v letech 535-536 byla sužována také hladomorem. Z této doby pochází o Daciovi první písemnosti. S pretoriánským prefektem Cassiodorem dojednal velmi výhodné získání obilí ze sýpek v Pavii a v Tortoně, které potom rozdával hladovějícímu nejchudšímu obyvatelstvu.Dacius je charakterizován jako společensky velmi otevřený, známý svým učením a zbožností. Ve snaze o práva a dobro církve je vzpomínáno jeho podporování papeže Vigilia proti císaři Justinianovi v diskusi tzv. „tří kapitol“.
Na konci roku 537 šel ještě s dalšími zástupci milánského lidu marně do Říma požádat byzantského generála Belisara o pomoc pro Milán.
V roce 546 Dacius prý doprovázel papeže Vigilia do Konstantinopole (zde je zaznamenáno, že z domu pro ubytování vyhnal ďábla) a později snad i do exilu na Sicílii. V Konstantinopoli se roku 550 Dacius účastnil kolokvia, na kterém se s císařem Justinianem dojednávalo svolání koncilu. Císař nakonec rozhodl o jiném místě, aby jeho výsledky mohl ovlivnit. Mezi poslední zprávy o biskupovi Daciovi patří jeho útěk z vězení na konci roku 551. Údajně se mu podařilo uprchnout a po moři se dostat do Chalkédónu a do kostela sv. Eufémie. Podle některých méně spolehlivých zpráv tam zemřel, podle jiných zpráv zemřel v Konstantinopoli. Jeho ostatky byly později přepraveny do Říma.
Přehled světců tohoto dne podle Martyrologium Romanum
Nino (s. IV.); Potitus (století neznámé); Glycerius (století neznámé); Felix, presb. Nolan (s. III/IV); Macrina, matrona (asi 304); martyres Raíthi et in monte Sinaj monachi (asi s. IV.); Firminus, ep. in Gallia (s. V.); Euphrasius, ep. Arvernen (515/516); Datius (552); Fulgentius, ep. Astigitan (asi 632); Oda Novariensis♦ (asi 1200); Odoricus Mattiuzzi de Portunaone♦ (1331); Lazarus seu Devasahayam Pillai , martyr (1752); Petrus Donders♦ (1887); Alphonsa Clerici♦ (1930); Carolus ab Alcubilla♦ (1937); Franciscus Martínez Garrido (1938); Sabas (1247)
© Životopisy zpracoval Jan Chlumský