Ioannes Pp I
18. května, nezávazná památka | |
Postavení: | papež |
Úmrtí: | 526 |
ŽIVOTOPIS
Pocházel z Toskánska a byl synem Konstanciovým. Stal se arciknězem u sv. Jana v Lateráně a 13. 8. 523 byl zvolen papežem. V Římě obnovil kostel sv. Felixe a Adaukta u ostijské silnice. Postaral se o zavedení křesťanského letopočtu, datování historických událostí podle roku Kristova narození. Počáteční rok vypočítával mnich Dionys Malý a pozdějšími přepočty se zjistilo, že se zřejmě spletl o 4-7 let, že k narození Páně došlo dříve.Jan I. byl prvním papežem, který cestoval do Konstantinopole. K cestě ho přinutil stárnoucí ostrogotský král Teodorich vládnoucí nad Itálií, který chtěl, aby císař sídlící v Konstantinopoli zanechal všech akcí proti ariánům a dokonce aby se vrátili ti, kteří se z ariánů stali katolíky. Papež požadavky o ariánech odmítl, k dalším jednáním byl svolný. Král dal papeže posadit do lodi i s některými biskupy, včetně ravenského Eklesia a vznešeného papežova doprovodu z Říma.
V Konstantinopoli byl papež vítán lidem i duchovenstvem a císař Justin I., přijímaje ho jako Petrova nástupce, před ním klekl. Papež přednesl Teodorichovy požadavky, kromě těch, které se týkaly ariánů. O Velikonocích r. 525 sloužil latinsky slavnou mši svatou a korunoval císaře. Papeži byla všude dávána výrazná přednost i před patriarchou. Když se po Velikonocích papež vrátil do Itálie, jen vkročil do Ravenny, dal jej král Teodorich uvěznit a různě trýznit, mimo jiné i hlady. Papež asi již byl nemocen z cesty a sužování duševní i fyzické ho přemohlo, takže v dalším roce ve vězení v Ravenně zemřel.
Pohřben byl před ravennskými hradbami. Při jeho pohřbu byl dle Maximiánových letopisů uzdraven jeden posedlý zlým duchem. Po smrti Teodoricha, který se stal nepřítelem Říma a všech katolíků, byly ostatky papeže Jana I. převezeny do svatopetrského chrámu a pohřbeny v jeho portiku. Na hrob byl dán nápis: "Veleknězi Páně, padáš jako oběť Kristova. To je způsob, jakým si papežové vydobývají zaslíbení Božího."
Ioannes Pp I (526); Theodotus, Thecusa, Alexandra, Claudina, Phaina, Euphrasia, Matrona et Iulitta, Thecusa (asi 303); Felix de Cantalicio (1587); Ericus (1161); Gerardus Mecatti♦ (asi 1245); Blandina (Maria Magdalena) Merten♦ (1918); Dioscorus, m. in . Ægypto (ca. 303); Potamon, Ortasius (s. IV); Burchardus♦, presb. (s. XII); Gulielmus♦, presb. Ord. Erem. S. Augustini (1369); Stanislaus Kubski♦ (1942); Martinus Oprządek♦ (1942)
© Životopisy zpracoval Jan Chlumský