Maria Bernarda /Verena/ Bütler
| 19. května, připomínka | |
| Postavení: | řeholnice |
| Úmrtí: | 1924 |
ŽIVOTOPIS
Pocházela ze Švýcarska. Vstoupila ke kapucínkám Marie Pomocné v Altstättenu. V roce 1880 se stala matkou představenou. O osm let později odjela na misie v Jižní Americe do Ekvádoru. Začala úspěšně působit v Choné a později pod vlivem revolučního tlaku zbudovala mateřinec v Kolumbii. Odtud rozesílala své sestry do vzdálenějších oblastí Jižní Ameriky a udržovala s nimi písemný styk. V roce 1920 předala vedení kongregace a o čtyři roky později zemřela.ŽIVOTOPIS PRO MEDITACI
LÁSKA JE JAKO SVĚTLO, KTERÉ MUSÍ STÁLE RŮST
Narodila se 28. 5. 1848 v kantonu Aargau ve Švýcarsku jako Verena Bütler, čtvrtá z osmi dětí. Otec byl sedlákem a bednářem. Po skončení školní docházky začala hledat vhodný aktivní řád. Na radu svého faráře vstoupila do kláštera kapucínek Marie Pomocné v sanktgallenském Altstätten. V říjnu 1869 složila řeholní sliby a přijala jméno Marie Bernarda od Nejsv. Srdce Mariina.
Duchovní život ve stopách sv. Kláry začala s velkou horlivostí. Brzy se stala magistrou novicek a ve 32 letech i matkou představenou. S láskou a prozíravostí vedla společenství sester k tiché obnově a klášter k rozkvětu. Přitom se hlásilo mnoho nových kandidátek. Když přišly prosby františkánského misionáře, biskupa z Portoviejo v Ekvádoru o misijní sestry pro zanedbanou oblast, matka Marie Bernarda se ve 40 letech rozhodla osobně vyhovět.
Se šesti spolusestrami odjela do Jižní Ameriky. 13. 7. 1888 připluly parníkem do Puerto Kabello u Venezuely. Jejich cesta pak vedla do Colonu a dále do Panamy a Manty, malého místa na pobřeží Ekvádoru, a ve dvě hodiny ráno dojely na koních do misijní stanice benediktinek v Roccaforte, kde byly vřele uvítány. Jejich prvním působištěm se stalo městečko Choné asi se 1300 obyvateli. Vybudovaly v něm prostý klášter, nové sídlo Františkánských misijních sester od Marie Pomocné. Budování probíhalo v krajní chudobě a bylo poznamenáno smrtí 22leté sestry Otmary Haltmeierové, která skonala na úplavici s prudkou horečkou. Sestry si získaly důvěru domorodců a dostávaly od nich potřebné potraviny. Věnovaly se také nemocným a nejubožejším a vyučovaly děti náboženství.
V roce 1892 dostala Marie Bernarda pozvání do sousední Kolumbie, kde jí byla nabídnuta k převzetí dívčí škola a ústav. Život z Chone pak pokračoval v Kordilierách v městě Tuquerres ve dvoupatrovém domě pod vedením sestry Caritas Brader z Kaltbrunnu. V roce 1895 vypukla v Ekvádoru revoluce a donutila k útěku všechno duchovenstvo. Vyhnané sestry se usadily v Kolumbii.
Dostaly tam od biskupa v Cartageny dřívější ženskou nemocnici, která se stala jejich novým mateřincem. V jednom křídle otevřely dívčí školu s internátem a zřídily i noviciát. Vedle výchovy mládeže pokračovaly v péči o nemocné a dalších skutcích milosrdenství. Matka představená odtud rozesílala své sestry do vzdálenějších oblastí Jižní Ameriky, kde zakládaly další stanice a se všemi udržovala písemný styk. Zachovalo se od ní na 2 250 dopisů svědčících o tom, že stále myslela na duchovní i tělesné blaho svých sester. Dále také mnohé výroky, kterými vzdělávala své sestry. Mezi ně patří: "lesy, louky, ovocné stromy a osetá pole byla pro mne vždy otevřenou obrázkovou knihou. A Bůh mi byl svým stvořením učitelem." "Láska je jako světlo, které musí stále růst." Tento výrok byl obrazem její kongregace a doplňovala ho napomenutím: "Nestačí, když dobudete pokoj jen pro sebe, vyzařujte ho do svého okolí." Teprve v roce 1920 Marie Bernarda předala vedení kongregace mladší sestře a pak po čtyřech letech skončila pozemskou pouť. Její sestry působí v deseti zemích na třech kontinentech. Blahoslavená byla Janem Pavlem II. 29. 10. 1995 a kanonizována 12. 10. 2008 papežem Benediktem XVI. v Římě.
PŘEDSEVZETÍ, MODLITBA
Proto, abych vyzařoval pokoj do svého okolí, musím i sám tímto pokojem žít a přijímat ho jako dar ze života s Bohem, proto se o život s Ním budu snažit vytrvalou modlitbou a skutky lásky.Milosrdný Bože, Tys povolal svatou Marii Bütler, aby žila v chudobě prokazujíce skutky milosrdenství i těm, kdo dosud neznali Krista a zvěstovala jim nevystižitelné bohatství jeho lásky; pomáhej nám, abychom jako ona ochotně prokazovali milosrdenství, a tak patřili mezi ty, kdo vejdou do tvého království. Skrze Tvého Syna Ježíše Krista, našeho Pána, neboť on s Tebou v jednotě Ducha svatého žije a kraluje po všechny věky věků. Amen
(na podkladě závěrečné modlitby breviáře)
Přehled světců tohoto dne podle Martyrologium Romanum
Dominica Pentecostes; Petrus Cælestinus (1296); Urbanus Pp I (230); Dunstanus (988); Ivo, presb. (1303); Theophilus de Curte (1740); Crispinus de Viterbio (1750); Humiliana♦ (1246); Petrus Wright♦ (1651); Maria Bernarda /Verena/ Bütler (1924); Pina Suriano♦ (1950); Parthenius et Calogerus (304); Hadulphus (728); Augustinus Novellus♦ (1310); Ioannes de Cetina, presbyter (1397); Ioannes a Sancto Dominico Martínez♦ (1619); Ioannes Baptista Xaverius (Ioannes Ludovicus); Loir♦ (1794); Maria Bernarda (Verena); Iosephus Czempiel♦ (1942)
© Životopisy zpracoval Jan Chlumský