Pina Suriano
| 19. května, připomínka | |
| Postavení: | laička KA |
| Úmrtí: | 1950 |
ŽIVOTOPIS
Narodila se 18. 2. 1915 v Particinu v diecézi Monreale u provinčního města Palerma na Sicílii. Od rodičů Josefa a Graziely dostala při křtu jméno po otci Giuseppina (Josefína), ale celý život jí říkali zdrobnělým Pina. Rodiče žili skromně jako rolníci. Pina vyrůstala obklopena láskou rodičů ve velkém domě s prarodiči a dalšími příbuznými. Do základní školy chodila v Particinu a vyučovala ji paní Markéta Dragová. Ta si také všimla jejích ctností. Pina byla svou povahou učenlivá, poddajná a zbožná. Zajímala se o prosté věci duchovního smyslu, ráda se učila a školní práce ji naplňovaly radostí.V sedmi letech přistoupila postupně k svátosti smíření, k prvnímu svatému přijímání a k biřmování. V témže roce také vstoupila do Katolické akce jako benjamínka, později čekatelka. Ve dvanácti letech se u ní projevoval už značný zájem o církev a život farnosti. Stala se velmi aktivní při všech činnostech Katolické akce (KA), které se týkaly místních potřeb a problémů. Farář Antonín Cataldo koordinoval její aktivity a byl pro Pinu i prvním zpovědníkem a duchovním vůdcem. V mravní a náboženské výchově Piny bylo pokračováno v internátě řeholních sester Suore Collegine sv. Antonína.
V roce 1937 byla zřízena nová farnost Panny Marie Růžencové, do níž Surianovi spadali. Farářem byl Don Ondřej Soresi, který se Pině stal novým duchovním vůdcem, později i životopiscem. Od roku 1939 do roku 1948 působila jako sekretářka KA a byla jmenována předsedkyní sekce mladých dívek. Pak v roce 1948 založila Sdružení dcer Panny Marie a stala se jeho předsedkyní.
Pina se postupně stala zkušenou v životě podle evangelia a snažila se vést ostatní ke svatosti. Svůj apoštolát stavěla na modlitbě, mši svaté s přijímáním eucharistie, obětech a každodenním rozjímání. Vytrvale se zajímala o hlásání učitelského úřadu Církve a studovala Boží slovo.
Její matce se však nelíbilo množství času, který strávila v kostele, a raději by viděla její zájem o nápadníky. Avšak matčin zájem o vdavky u její Piny byl přijímán negativně. Pina byla ve své horlivosti přesvědčena o správné volbě životní dráhy a 29. 4. 1932 v kostelíku Dcer milosrdenství Kříže složila slib čistoty. Do svého deníku si napsala: "Tento slavný den, můj Ježíši, chci se ještě více spojit s Tebou a slibuji Ti, že zůstanu co nejčistější a nejcudnější, abych byla bílou lilií hodnou Tvé zahrady."
Toužila stát se řeholní sestrou, ale střetávala se vždy s nepřekonatelnými obtížemi. Když poznala, že se musí řeholního života vzdát, chtěla dát Ježíši poslední důkaz své nesmírné lásky a 30. 3. 1948 se spolu se třemi družkami obětovala jako dobrovolná oběť za posvěcení kněží. U příležitosti XXX. výročí založení sdružení katolické mládeže navštívila ještě Řím. A pak začalo poslední období jejího života náhlým onemocněním revmatickou artritidou. Spojitost mezi Pininou obětí a nemocí je nápadná. Prudká nemoc vyvolala srdeční vadu, která skončila smrtí na infarkt. Její oběť byla přijata a dovršena ve věku 35 let.
Do posledního okamžiku byla Pina příkladem dokonalosti a s radostí nesla své utrpení, které obětovala za posvěcení kněží. Pohřbena byla v rodinné hrobce v Particino a 18. 5. 1969 byly její ostatky přeneseny do farního kostela Božského Srdce. Blahořečena byla Janem Pavlem II. 5. 9. 2004.
Přehled světců tohoto dne podle Martyrologium Romanum
Dominica Pentecostes; Petrus Cælestinus (1296); Urbanus Pp I (230); Dunstanus (988); Ivo, presb. (1303); Theophilus de Curte (1740); Crispinus de Viterbio (1750); Humiliana♦ (1246); Petrus Wright♦ (1651); Maria Bernarda /Verena/ Bütler (1924); Pina Suriano♦ (1950); Parthenius et Calogerus (304); Hadulphus (728); Augustinus Novellus♦ (1310); Ioannes de Cetina, presbyter (1397); Ioannes a Sancto Dominico Martínez♦ (1619); Ioannes Baptista Xaverius (Ioannes Ludovicus); Loir♦ (1794); Maria Bernarda (Verena); Iosephus Czempiel♦ (1942)
© Životopisy zpracoval Jan Chlumský