Iacobus Eleemosynarius
15. ledna, připomínka | |
Postavení: | zastánce chudých a utlačovaných, člen III. řádu OSM |
Úmrtí: | asi s. XIII. |
ŽIVOTOPIS
Narodil se asi v roce 1270 v Città della Pieve v Umbrii v Itálii. V Sieně pravděpodobně vystudoval práva. Od mládí pomáhal chudým a nemocným. Stal se terciářem v řádu servitů (služebníků Panny Marie). Z vlastních prostředků opravil kostel a hospic před branou města. S pokorou nabízel své služby těm, kteří je nejvíce potřebovali. Svůj život postavil na lásce k Bohu a k bližním. Všude se občas vyskytnou lidé protichůdného charakteru. Žel, ve věci zrenovovaného hospice se objevil biskup, který se dožadoval vrácení pozemku s hospicem z důvodu touhy po větším bohatství. Jakub se nakonec jako zastánce práv chudých musel obrátit na kurii v Římě, aby pro nemocné získal právo na hospic. Jeho vítězství mělo nečekanou dohru. Byl pozván za účelem smíru s biskupem do Chiusi a po odchodu byl zabit dvěma najatými vrahy.
Jeho úctu na stupni blahoslaveného 17. 5. 1806 potvrdil papež Pius VII.
Arnoldus Janssen (1909); Secundina (století neznámé); Ioannes Calybita (s. V.); Ita (577); Probus, ep. Reatin (asi 570); Maurus, abbas (s. VI-VII.); Tarsicia (s. VI./VII.); Ablebertus seu Emebertus (asi 645); Malardus (asi 650); Romedius♦ (asi s. VIII.); Bonitus (asi 710); Arsenius, eremita (904); Petru s de Castronovo♦ (1208); Iacobus Eleemosynarius♦ (asi s. XIII.); Angelus de Valido♦ (1325); Franciscus Fernández de Capillas (1648); Seraphinus Sarovski (1833); Valentinus Palencia Marquin et IV socii♦ (1937); Nicolaus Gross♦ (1945)
© Životopisy zpracoval Jan Chlumský