Titianus, ep. Opitergin.
16. ledna, připomínka | |
Postavení: | biskup |
Úmrtí: | s. V |
ŽIVOTOPIS
Pocházel ze šlechtického rodu v Grisolera (dnes Eraclea) v oblasti Benátek u Jaderského moře. Nejvýznamnější část života prožil v Opitergium, známém jako Oderzo, asi 60 km od Benátek. Za dosažené vzdělání vděčil biskupovi Floriánovi. Jím byl vysvěcen na jáhna a dostal na starost péči o chudé. Než biskup Florián odešel za misijním působením do kraje plného nebezpečí, shromáždil církevní obec a požádal, aby v případě, že by se do roka nevrátil, byl zvolen na jeho místo někdo jiný. Biskup, který počítal s možností mučednictví, se skutečně do roka nevrátil a za nového biskupa byl zvolen Ticián. Tradují se chvály na jeho kazatelské schopnosti, jeho působení proti arianismu a dobrota pastýře i vzoru duchovního života. Je zdůrazňováno, že zesnul v Pánu po životě plném zásluh.Biskupství z Oderzo bylo v roce 667 po napadení města Longobardy přestěhováno do Ceneda, kam byly přeneseny i ostatky biskupa Ticiána.
V legendárním podání se hovoří o předchozím únosu ostatků i „tahanicích“ týkajících se místa uložení včetně rozhodujícího zázraku. Možná se nemálo liší od skutečnosti, ale jsou uchovávány v obrazovém ztvárnění z roku 1534 od Pomponia Amaltea v Diecézním muzeu ve Vittoriu Veneto.
Marcellus Pp I (309); Danax (století neznámé); Melas (asi 390); Honoratus, ep. Arelaten. (429); Iacobus, ep. Tarentasien (s. V); Titianus, ep. Opitergin. (s. V); Leobatius♦ (s. V); Trivierus (asi 550); Furseus (asi 650); Ioanna♦, virgo Ord. Camald (1105); Berardus, Otho, Petrus, Accursius et Adiutus (1262); Iosephus Vaz (1711); Aloysius-Antonius-Rosselinus Ormières♦ (1890); Iosephus Antonius Tovini♦ (1897)
© Životopisy zpracoval Jan Chlumský