Gengulfus
| 11. května, připomínka | |
| Postavení: | ženatý laik |
| Úmrtí: | s. VIII |
| Patron: | špatně ženatých mužů a francouzských měst: Varennes, Avallon, Saint-Gingolph. |
| Atributy: | baron, kůň, meč vrážený do země z níž tryská pramen, palma, zbroj a na štítě kříž |
ŽIVOTOPIS
Pocházel z Galie, kde žil v době Pipina Krátkého a účastnil se bojů po jeho boku. Svoji vyvolenou před svatbou dostatečně nepoznal a čekalo ho nešťastné manželství. Jeho žena měla milence, z něhož se nakonec stal Gengulfův vrah. Rodinu tedy potkalo velké zlo, ale přesto z ní vzešel svatý. Tato připomínka může být povzbuzením pro ty, kdo trpí v manželství, že i pro ně je možná cesta ke svatosti.ŽIVOTOPIS PRO MEDITACI
NEŠŤASTNÉ MANŽELSTVÍ
Narodil se v jedné z nejvznešenějších burgundských rodin. Dostalo se mu dobré křesťanské výchovy i vzdělání. Studoval literaturu a vynikal ve zbožnosti. Žil skromně a v čistotě srdce. Po smrti rodičů se zděděným majetkem nakládal moudře s vděčností vůči Bohu za vše, co mu dopřál.
V přiměřeném věku si nalezl dívku ze vznešeného rodu k založení rodiny. Brzy po svatbě se ale ukázalo, že nedosahuje manželových ctností. Byla marnivá, světácká a lehkomyslná a neuměla se ovládat. Když se Gengulf jako rytíř účastnil bojů Pipina Krátkého, rozhodl se i k hlásání evangelia ve Frísku. Jeho žena mu zatím byla nevěrná a žila s milencem.
Legenda hovoří o Gengulfově setkání s lakomým majitelem dobrého pramene, u kterého se chtěl cestou z boje občerstvit. Aby se mohl napít, nabídl se, že pramen odkoupí. Lakomec byl přesvědčen, že mu zůstane zřídlo i peníze, nepočítal však se zázrakem. Gengulf po návratu domů zarazil meč do země a zřídlo lakomce začalo prý tryskat u světce, zatímco původní pramen zmizel. Proto je mezi Gengulfovými atributy.
Gengulf se doma dozvěděl o hříchu své ženy a byl velmi raněn. Pokládal za stejně hrozné ji ztrestat jako nechat bez trestu. Nechtěl se ukvapit a bylo mu zatěžko uvěřit, i když ona se ke svému nevěrnému chování bezostyšně přiznala slovy: "není nic nespravedlivého na řečech, které mě obklopují". Gengulf jí připomněl, že čest patří k tomu nejcennějšímu a ona že musí dělat všechno proto, aby si ji uchovala nebo získala. Při procházce kolem fontány se Gengulf chtěl ujistit, jak je to s její nevinností. Upozornil na svěží vodu fontány, která není ani vroucí ani ledová a požadoval, aby do ní vložila svou ruku, že pokud nepocítí bolest, bude v jeho očích nevinná. S lehkou myslí mu vyhověla, ale s popálenou kůží pak ucukla. Na muže už se neodvážila ani podívat.
Ten ji nechtěl vydat k přísnému potrestání, ale rozhodl se k životu v odloučení od cizoložné ženy. Postaral se jí ještě o živobytí a odešel na svůj hrad u Avallonu. Tam konal pokání a skutky lásky s touhou obrátit svou ženu. Přesto její reakce byla tou nejhorší. Najednou svého zbožného manžela nenáviděla tak, že ji touha hnala k vraždě. Poslala svého milence, aby ho sprovodil ze světa. Ten zjistil místo jeho pobytu a ve spánku mu chtěl mečem setnout hlavu. Gengulf se probudil a utrpěl těžké zranění na stehně. Netoužil pak po pomstě, ale po svátostech, které mu byly uděleny. Odpustil a zranění podlehl. Byl nazván mučedníkem spravedlnosti a čistoty.
Po uskutečněných zázracích byly jeho ostatky přeneseny do Varennes a část ostatků uctívají na několika místech Francie, Holandska a Švýcarska.
PŘEDSEVZETÍ, MODLITBA
Hříchy proti 6. a 9. přikázání mívají ošklivé následky, budu se snažit před nimi chránit i prosbou k Neposkvrněné Čistotě Panně Marii. Pokud by mé povolání mělo směřovat do manželství, budu chtít nejen svého partnera dobře poznat, ale aby byl i upřímně zbožný.
Všemohoucí Bože, prosíme Tě, abychom na přímluvu svatého Gengulfa byli osvobozeni od všech hříšných žádostí těla a naše duše byla očištěna od každé špatné myšlenky. Skrze Krista našeho Pána. Amen
Přehled světců tohoto dne podle Martyrologium Romanum
Ignatius de Laconi (1781); Mamertus (asi 475); Gengulfus (s. VIII); Maiolus (994); Franciscus de Geronimo (1716); Maiulus (s. II ex./111 in.); Anthimus, m. Romæ (ca. s. III); Mocius, presb. (s. inc.); Gualterius, presb. (1070); Gregorius Celli♦ (1343); Maria Paschalis Jahn et IX. sociæ♦ (1905 až 1945)
© Životopisy zpracoval Jan Chlumský