zbytky baziliky Nera a Achillea
Nereus et Achilleus, m. Romce
12. května, připomínka | |
Postavení: | mučedníci |
Úmrtí: | koncem s. III. |
Atributy: | palma, odložené zbraně |
ŽIVOTOPIS
Nejspolehlivější informace o nich jsou ve verších papeže Damasa (z let 366-384) vyrytých na mramorové desce jejich hrobu rytcem Dionysiem Filokalem. Ty dosvědčují, že Nereus a Achileus byli vojáci, přidělení k tyranskému soudci, který odsouzence dával mučit a popravovat. Při nějaké příležitosti oba poznali učení o Kristu a stali se křesťany. Na jejich obrácení měli pravděpodobně vliv mučení křesťané svou hrdinskou stálostí a neochvějnou důvěrou v Boha. Změnu svého smýšlení projevili Nereus a Achileus i navenek tím, že se zřekli svého povolání.Nespolehlivá legenda o nich říká, že se pak tito bratři stali služebníky Flavie Domitilly, kterou svým příkladným životem a apoštolskými slovy pohnuli k tomu, že i ona uvěřila v Krista a dala se potají pokřtít. Jejich jména se do legendy snad mohla dostat i později v souvislosti se společným uložením ostatků.
Rozhodně někdy potom, co odložili svoji výzbroj a odznaky své hodnosti, byli odsouzeni na smrt, kterou jako Kristovi vyznavači přijali radostně. Byli popraveni mečem. Jedna z domnělých verzí je, že odstoupení od vojska a jejich smrt může mít souvislost s vojenskými čistkami koncem III. stol., ale podle toho, že byli přiděleni k výslechům mučených, vč. křesťanů, nemohli pro svou víru stejně v povolání pokračovat.
Nereus a Achileus byli pohřbeni v Domitiliných katakombách při jižním okraji Říma. Papež Damas dal rozšířit kryptu, v níž byl jejich hrob, a nad ní postavit malou svatyni s jejich jmény, kterou jeho nástupce Siricius změnil v trojlodní baziliku. Papež Klement VIII. později přeložil památku Flávie Domitilly společně s Nerem a Achilem, pro společné přenesení jejich ostatků na tento den.
PŘEDSEVZETÍ, MODLITBA
Všemohoucí Bože, Tys posiloval svaté mučedníky Nera a Achillea, aby statečně vyznávali víru; na jejich přímluvu dej sílu i nám, abychom Ti vždycky zůstali věrní. Prosíme o to skrze Tvého Syna Ježíše Krista, našeho Pána, neboť on s Tebou v jednotě Ducha svatého žije a kraluje po všechny věky věků. Amen
(závěrečná modlitba z breviáře)
Pancratius, m. Romæ (zač. s. IV.); Nereus et Achilleus, m. Romce (koncem s. III.); Epiphanius, ep. Salamnen (403); Imelda Lambertini♦ (1333); Ioanna de Lusitania♦ (1490); Cyrillus, m. in Mæsia (ca. s. III); Philippus, presb. in Sicilia (s. V); Modoaldus (ca. 647); Rictrudis (ca. 688); Germanus, ep. Cpolitan. (733); Dominicus Calciatensis (1060/1109); blah. Michael Rapacz♦ (1946)
© Životopisy zpracoval Jan Chlumský