sv. Marie Mazzarello

Maria Dominica Mazzarello

14. května, připomínka
Postavení:	zakladatelka kongregace FMA
Úmrtí:	1881

ŽIVOTOPIS

Narodila se 9. 5. 1837 v Mornese v severoitalském kraji Piemont. Byla nejstarší ze sedmi dětí v chudé rolnické rodině. Měla energickou a houževnatou povahu a od dětství i velkou úctu k Panně Marii. Tři rodiny Mazzarellových se společně chodívaly modlit růženec ke kapličce Panny Marie Pomocnice křesťanů v blízkosti osady. Marie Dominika dle zvyku v 11 letech přistoupila k 1. sv. přijímání a od té doby chodila často i za cenu nemalých obětí. V 17 letech z podnětu dona Pestarino založila ještě se čtyřmi dalšími děvčaty sdružení Dcery Neposkvrněného početí Panny Marie. Členky se věnovaly apoštolátu mezi děvčaty. Vedle duchovního života se učily také šít.

Ve 20 letech se Marie Dominika nakazila při ošetřování nemocných příbuzných jejich závažným onemocněním, tyfem. Tato těžká nemoc natrvalo oslabila její organizmus, takže nebyla schopná prací v rodinném hospodářství. S kamarádkou Petronelou si v obci zřídily malou krejčovskou dílnu. Současně se povzbuzovaly v duchovním a mravním životě a Marie bývala upřímně veselá.

V roce 1864 se s Marií Dominikou a s jejím společenstvím seznámil Jan Bosko. Před tím měl prý sen, v němž byl obklopen děvčaty, která k němu vztahovala ruce, aby je zachránil. V té chvíli uviděl i Pannu Marii, která mu vyčítavě řekla: "Nejsou to také moje děti?" Jan Bosko se pak rozhodl do svého díla zahrnout i děvčata. V Mariině sdružení viděl možnou větev salesiánské řeholní společnosti a navrhl její spojení. Dohodli se na názvu "Dcery Panny Marie, pomocnice křesťanů". Hlavní rysy pravidel této odnože navrhl Janu Boskovi prý Pius IX. v roce 1871 a v dalším roce 26 členkám Jan Bosko předal řeholní šat a pravidla kongregace. Za první přestavenou byla zvolena spoluzakladatelka Marie Dominika. Jejich první dům v Mornese byl spojen s výchovným ústavem pro děvčata.

Marie Dominika měla pro svůj úkol výborné vlastnosti a schopnosti, přesto se snažila ještě dohánět své nedostatky ve vzdělání. Byla skromná, pokorná a věrná salesiánským ideálům a dál rozvíjela své apoštolské schopnosti. Jan Bosko o ní řekl, že ovládá tajemství, jak si získat lásku a poslušnost mladých. Všechny milovala a byla jim nablízku ve dne i v noci s mateřskou bdělostí, trpělivostí i neúnavnou dobrotivostí.

Tak jako se rozrůstaly ústavy Jana Boska, rozrůstaly se i domy kongregace Marie Dominiky. Postupně vznikaly i jinde ve světě, ve Francii a v Jižní Americe. Už v únoru 1881 doprovázela Marie Dominika své řeholnice do přístavu v Marseille, když odplouvaly do jihoamerických misií. Jednalo se o třetí misionářskou výpravu a Marii ubývalo sil. Po odplutí výpravy se na doporučení Jana Boska odešla léčit do blízkého kláštera v Saint Cyr. Po nějaké době se vydala na zpáteční cestu k hlavnímu domu kongregace v Nizze Monferato. Tam zakrátko ve 44 letech zemřela. Představenou kongregace byla posledních 9 let svého života. V roce 1938 byla blahořečená a 24. 6. 1951 kanonizovaná Piem XII.

Přehled světců tohoto dne podle Martyrologium Romanum

Matthias, Apostolus (s. I.); Victor et Corona (asi s. III.); Isidorus, m. in Chio (s. III.); Felix et Fortunatus, m. Aquileiæ (s. IV.); Carthagus (638); Erembertus (674); Michael Garico (1863); Maria Dominica Mazzarello (1881); Theodora /Anna Teresia/ Guérin (1856); Maximus, m. in Asia (ca. 250); Pontius, m. Cimelæ (ca. s. III); Iusta et Heredina (s. III/IV); Aprunculus (488); Gallus, ep. Claromontan. (551)

© Životopisy zpracoval Jan Chlumský