sv. Hubert

Hubertus

30. května, připomínka
Postavení:	biskup
Úmrtí:	727
Patron:	myslivců a střelců, řezníků, kožešníků, soustružníků, optiků, kovodělníků, slévačů, matematiků, výrobců matematických přístrojů; vzýván při pokousání psem, uštknutí a strachu před vodou
Atributy:	biskup, jelen, kniha, kříž, lovec, roh, šípy

ŽIVOTOPIS

Pocházel z Akvitánie. Byl šlechticem a lovcem. Oženil se a záhy ovdověl. Rozhodl se pak pro službu Bohu. Asi roku 705 se stal biskupem v Maastrichtu a po přeložení sídla prvním biskupem v Lutychu. Má zásluhu na pokřesťanštění obyvatel Arden, je nazýván jejich apoštolem. Jeho památka byla dříve slavena ve spojení s podzimními hony 3. 11.

ŽIVOTOPIS PRO MEDITACI

"UVAŽ, ČÍM JSI BYL, CO JSI A ČÍM BUDEŠ!"

Narodil se kolem roku 655 v Akvitánii ve Francii. Podle legendy byl ze šlechtického rodu a stal se náruživým lovcem a milovníkem hýřivých zábav. Patřil prý ke dvoru franského krále Theodoricha III., ale srdce měl dobré a povahu ušlechtilou. Označován byl za lidumila a zastánce spravedlnosti. Kvůli opačné povaze majordoma Ebroina odešel od králova dvora do služeb vladaře Pipina Heristalského v Austrasii. Tam se oženil s Floribanou, která však při porodu syna Floriberta zemřela.

Legenda vypráví, že hledal útěchu v lovu a na Velký pátek se setkal s jelenem, kterému mezi parohy svítil kříž. Uslyšel prý otázku: "Proč stále jen hledáš a lovíš zvěř? Je na čase, abys začal hledat Boha!" Pod vlivem tohoto zážitku se Hubert rozhodl věnovat svůj život službě Bohu.

V té době se z vyhnanství vrátil do Maastrichtu biskup Lambert a Hubert ho požádal o přípravu k duchovnímu stavu. Našel v něm učitele pro cestu k dokonalosti. Vysvěcen na kněze působil jako jeho pomocník. Asi roku 705 byl biskup Lambert v obci Lutychu zavražděn. Hubert se stal jeho nástupcem na biskupském stolci a v Lutychu, na místě mučednické smrti předchůdce, postavil katedrálu. Do Lutychu také přeložil biskupské sídlo a přispěl k tomu, že se z obce stalo rozrůstající se město.

S velkou horlivostí se pustil do evangelizace a pokřesťanšťování obyvatelstva v Ardenách. Jeho činnost měla nedocenitelný význam. V brabantských končinách jeho diecéze se vyskytovala modloslužba, kterou vykořeňoval a byl připraven i na mučednickou smrt.

To, co připomínal věřícím a sobě, připomíná i nám: "Pokud žijeme, jsou nám dveře milosrdenství otevřeny. Ti, kdo si je nezvolí, budou muset projít branou zavržení. - Uvaž tedy čím jsi byl, co jsi a čím za krátko budeš! Svá provinění naprav pokáním a smiř se s Bohem!"

Z Furu, kde byl posvětit nový chrám, při cestě zpět do Lutychu onemocněl zimnicí, se všemi se rozloučil a záhy zemřel. Existuje také pověst o nehodě na loďce.

V roce 827 byly Hubertovy ostatky přeneseny do chrámu u kláštera v Andin v Ardenách, který byl po něm přejmenován.

PŘEDSEVZETÍ, MODLITBA

Budu pamatovat na smrt a na to, že mám evangelizovat svým příkladem.

Bože, Tys naplnil svatého Huberta svou láskou, dal jsi mu víru, která přemáhá zlobu světa, a přidružil jsi ho k zástupu svatých biskupů; na jeho přímluvu dej i nám vytrvalost ve víře a lásce, abychom měli spolu s ním účast na Tvé slávě. Skrze Tvého Syna Ježíše Krista, našeho Pána, neboť on s Tebou v jednotě Ducha svatého žije a kraluje po všechny věky věků. Amen

(na podkladě závěrečné modlitby breviáře)

Přehled světců tohoto dne podle Martyrologium Romanum

SS. Corporis et Sanguinis Christi Sollemnitas; Zdislava, /1.1./ (1252); Ferdinandus, rex Hispaniæ III (1252); Ioanna d'Arc (1431); Hubertus (727); Basilius et Emmelia (349 a 372); Dympna (s. VII/IX); Matthias Kalemba seu Mulumba (1886); Thomas Cottam^♦ (1582); Gabinus (ca. s. IV); Anastasius, ep. Papien. (ca. 680); Lucas Kirby (1582); Gulielmus Filby et Laurentius ]ohnson^♦ (1582); Gulielmus Scott et Richardus Newport^♦ (1612); Iosephus Marello (1895); Otho Neururer^♦ (1940)

© Životopisy zpracoval Jan Chlumský