sv. Dympna

Dympna

30. května, připomínka
Úmrtí:	s. VII/IX
Patron:	duševně nemocných a posedlých
Atributy:	ďábel, meč a zobrazení královské dcery nebo poustevnice

ŽIVOTOPIS

Byla dcerou jednoho pohanského krále v Anglii. Bez vědomí rodičů se stala křesťankou a za všech okolností chtěla Kristu zůstat věrná. Otec po časné smrti její matky se s ní rozhodl oženit. Ona však před ním uprchla se starým knězem Gerbertem lodí do Belgie. Nedaleko Antverp u Gheelu žili pak ve dvou poustevnách. Král, který po ní nechal pátrat, ji nakonec dostihl pomocí hostinského ve Westerlo, který královým služebníkům prozradil, že jedna poustevnice u něj nakupuje stejnými penězi. Dympna však otcovu žádost tvrdě zamítla s odvoláním se na Boha, jemuž patří, a na jeho přikázání. On pak nařídil Gerbera rozsekat na kusy a své dceři nakonec useknout hlavu.

U hrobů těchto dvou se udála zázračná uzdravení epileptiků i duševně nemocných. Tělo Dympny bylo později přeneseno do chrámu postaveného k její cti v Gheelu.

Přehled světců tohoto dne podle Martyrologium Romanum

SS. Corporis et Sanguinis Christi Sollemnitas; Zdislava, /1.1./ (1252); Ferdinandus, rex Hispaniæ III (1252); Ioanna d'Arc (1431); Hubertus (727); Basilius et Emmelia (349 a 372); Dympna (s. VII/IX); Matthias Kalemba seu Mulumba (1886); Thomas Cottam^♦ (1582); Gabinus (ca. s. IV); Anastasius, ep. Papien. (ca. 680); Lucas Kirby (1582); Gulielmus Filby et Laurentius ]ohnson^♦ (1582); Gulielmus Scott et Richardus Newport^♦ (1612); Iosephus Marello (1895); Otho Neururer^♦ (1940)

© Životopisy zpracoval Jan Chlumský