blah. Tomáš Cottam

Thomas Cottam

30. května, připomínka
Postavení:	mučedník TJ
Úmrtí:	1582

ŽIVOTOPIS

Narodil se roku 1549 v anglickém hrabství Lancashire. Studoval v Oxfordu, kde v r. 1568 získal bakalářský titul. Po další tři roky vedl v Londýně školu gramatiky a rétoriky. Přitom navázal přátelství s horlivým katolíkem Tomášem Poundem, jehož vlivem se rozhodl pro kněžství.

Teologii odjel studovat do anglického semináře ve Francii v Douai. Tam se stal jáhnem a odcestoval pak do Říma, kde 16. 2. 1579 vstoupil do jezuitského řádu. Pro nedostatečné zdraví ho představení poslali do Lyonu a odtud do Remeše ve Francii. V dalším roce 30. 5. přijal kněžské svěcení.

V Remeši se dostal do styku s anglickým špiónem Sleedem, který se vydával za horlivého katolíka. Tomáš se nechal oklamat a prozradil Sleedovi, že se jako kněz chystá vrátit do Anglie. Po vylodění 16. 6. 1580 byl Tomáš Cottam hned v přístavu Doveri guvernérem zajat a eskortován do Londýna. Voják, zodpovědný za jeho předání, byl v civilu advokát a katolík. Chtěl kněze pustit na svobodu, ale ten věděl, že by to vojáka stálo život, proto odmítl. Londýnský guvernér žádal po Tomášovi zřeknutí se víry, ale on odmítl. Proto byl vězněn v Marshalsea, odkud 4. 10. 1581 byl v proutěné kleci přepraven do Toweru. Čekalo ho tam mučení, výslech a odsouzení. Marně se ho snažili přimět k tomu, aby uznal královnu za hlavu církve. Odsouzen byl k oběšení a rozčtvrcení. S ním byli 30. 5. popraveni i další kněží, Vilém Filby a Vavřinec Johnson.

Za blahoslavené byli vyhlášeni papežem Lvem XIII. 29. 10. 1886.

Přehled světců tohoto dne podle Martyrologium Romanum

SS. Corporis et Sanguinis Christi Sollemnitas; Zdislava, /1.1./ (1252); Ferdinandus, rex Hispaniæ III (1252); Ioanna d'Arc (1431); Hubertus (727); Basilius et Emmelia (349 a 372); Dympna (s. VII/IX); Matthias Kalemba seu Mulumba (1886); Thomas Cottam^♦ (1582); Gabinus (ca. s. IV); Anastasius, ep. Papien. (ca. 680); Lucas Kirby (1582); Gulielmus Filby et Laurentius ]ohnson^♦ (1582); Gulielmus Scott et Richardus Newport^♦ (1612); Iosephus Marello (1895); Otho Neururer^♦ (1940)

© Životopisy zpracoval Jan Chlumský