Clotildis
| 3. června, připomínka | |
| Postavení: | královna |
| Úmrtí: | 545 |
| Patron: | žen, notářů, chromých; je vzývána při horečkách, proti dětským nemocem, náhlé smrti; pomocnice k obrácení manželského partnera |
| Atributy: | almužna, anděl, kostel (model), královské odznaky, štít se třemi liliemi - erb Bourbonů |
ŽIVOTOPIS
Byla burgundskou princeznou a stala se manželkou franského krále Chlodovíka. Ten byl ke křesťanství zprvu tolerantní, po smrti syna na ně zanevřel a úsilím Klotildy se po vítězné bitvě obrátil. O Vánocích r. 498 přijal sv. křest. Když zemřel, Klotilda se začala věnovat misiím a zakládání klášterů a kostelů. Zemřela v Tours.ŽIVOTOPIS PRO MEDITACI
JAK OBRÁTILA SVÉHO MANŽELA A PŘINESLA POŽEHNÁNÍ ZEMI
Narodila se kolem roku 474 v Lyonu v dnešní Francii jako dcera burgundského krále Chilpericha. Její rodiče i dva bratry vyvraždil strýc Gundobald, aby se zmocnil vlády v Burgundsku. Starší sestru Klotildy zavřel do kláštera a Klotildu si nechal hlídat na svém dvoře v Ženevě. Na rozdíl od Klotildy byl zarytým ariánem, ona zůstala věrná víře vštípené rodiči.
Prostřednictvím svých poslů se franský král Chlodovík dozvěděl a krásné, ctnostné a moudré Klotildě, kterou se rozhodl požádat o ruku. Po svatbě v r. 493, s níž nevěsta souhlasila, si získala důvěru a lásku svého muže. Postupně začala usilovat o jeho obrácení, poukazujíc na to, že pohanští bohové ze dřeva a z kovu nemají život ani moc. On se však nedokázal zříci víry, že všechny věci na zemi se dějí dle jejich vůle, zatímco o křesťanském Bohu není známo ani že by pocházel z jejich rodu. S těmito jeho názory se Klotilda potýkala, povzbuzovaná biskupem Remidiem. Trpělivě muži vysvětlovala základní pravdy křesťanství, poukazujíc na to, že jednorozený Boží Syn se z nesmírné lásky nechal pro naše spasení ukřižovat. Poukazovala na to, jak by se zachoval on, kdyby některý jeho dvořan pro záchranu jeho života a trůnu podstoupil krutou smrt na mučidlech, zda by ho proto nectil?
Královským manželům se narodil syn Ingomer, kterého král dovolil pokřtít. Když však dítě brzy zemřelo, nahněvaný Chlodovík se domníval, že ho zabil křest, zatímco pod ochranou jeho bohů by nezemřel. Klotilda však věděla, že její dítě dál žije v nebi. Po porodu druhého syna Chlodomíra král nechtěl zpočátku křest povolit, ale nakonec manželce vyhověl. I toto dítě však vážně onemocnělo a matka vysílala na jeho záchranu mnoho vroucích modliteb i kvůli víře krále, k jehož obrácení by v případě smrti dítěte měla zase dál. Její modlitby i oběti byly vyslyšeny a syn se uzdravil.
Klotilda se dál modlila a vyzařovala pevnou víru v Krista. V roce 496 byl král Chlodovík požádán králem ripuarských Franků z dolního Rýna o válečnou pomoc proti Alemanům. Žena mu doporučila, aby o vítězství prosil Boha, kterému se klanějí křesťané. Při krvavé bitvě u Zülpichu poblíž Kolína nad Rýnem marně vzýval Chlodovík nejprve své bohy Odina a Donara, jeho vojsko couvalo a bitva se zdála ztracena. V tísni si vzpomněl na manželku a začal se hlasitě modlit: "Ježíši Kriste, uctívaný Klotildou jako Syn živého Boha, který prý dáváš vítězství sklíčeným, kteří v tebe doufají, pomoz mi. Své bohy jsem vzýval marně, proto usuzuji, že nemají moci. Volám tedy k tobě a dáš-li mi vítězství, přijmu křest. Klotilda se zatím za obrácení krále vytrvale modlila a oba došli vyslyšení. Situace v boji se obrátila, král Alemanů padl a jeho armáda se vzdala Chlodovíkovi, který jejich zemi připojil ke své říši.
S velkou slávou přijal o Vánocích asi r. 498 v remešském chrámu Panny Marie křest z rukou biskupa Remigia, po jeho slovech: "Skloň svou hlavu a spal to, čemu jsi se klaněl, a klaň se tomu, čím jsi pohrdal." S králem toho dne přijalo křest na tři tisíce Franků. Velký vliv na to mělo vítězství a obrácení krále. V ten den byla pokřtěna králova sestra Albofelda a jeho druhá ariánská sestra se odřekla bludů a byla přijata do katolické církve. Zajatci a vězni dostali svobodu a králem, který po osm dní nosil bílé křestní roucho, byly obdarovány mnohé chrámy i kláštery.
O velké radosti Klotildy netřeba mluvit. Za všechny milosti byla velmi vděčná a svého manžela pak povzbuzovala k šíření a utvrzování víry mezi Franky. Kristova církev se od té doby šířila v národě bez překážek a značně rychle, k čemuž přispívalo i starší domorodé obyvatelstvo římského původu. Díky Klotildě Chlodovík založil tou dobou nejmocnější stát, který byl zároveň katolický. Roku 509 přemohl krále ariánských Gothů Alaricha a ovládl celou Akvitánii. Přes úsilí Klotildy král nepřestával toužit po světských úspěších a dopouštěl se přitom i násilí. To královnu rmoutilo. Její manžel nakonec zemřel r. 511 a byl pohřben v pařížském chrámu sv. Petra a Pavla, který před smrtí vystavěl.
Klotilda po ovdovění odložila královská roucha, zřekla se vší slávy i požitků světa a odešla ke hrobu sv. Martina do Toursu, aby žila asketicky v ústraní a na modlitbách. Vystavěla tam i klášter, v němž pak žila. Na její náklady byly vybudovány chrámy a kláštery v Rouenu, Auxerru, Calaisu a Andelu. Mnohá dobrodiní také prokázala chudým a nešťastným lidem.
Další život jí velmi ztrpčovalo chováním jejích tří synů. Chlodomír, Childebert a Chlotar si rozdělili říši a začali proti sobě válčit. Chlodomír v boji s Burgundskem padl a zanechal po sobě tři nedospělé syny, které si Klotilda vzala k sobě na vychování. Childebert a Chlotar je pro svou chamtivost od ní vylákali a dva z nich zavraždili. S pláčem je pohřbila vedle svého manžela. Třetí z těchto jejích vnuků unikl úkladům strýců a stal se knězem. A jakoby bolestem Klotildy nebylo dost, její dcera, provdaná za ariánského krále Visigotů Amalricha, byla pro svou víru od muže do krve bita a v útrapách r. 531 zemřela. Také vrazi bratra Chlodomíra nepřestávali válčením proti sobě rozmnožovat bolesti matky. Zvýšila asketické a milosrdné skutky i své modlitby a dosáhla, že synové s válčením proti sobě přestali a smířili se.
Třicet dní předem byl jí v modlitbě zjeven den smrti. Povolala své syny, vážně je naposled napomenula, rozloučila se, přijala svátosti a v důvěře s klidem očekávala smrt.
PŘEDSEVZETÍ, MODLITBA
Nechám se přesvědčit o účinnosti a potřebě modlitby za svou rodinu a denně se za ni budu modlit. Modlitby potřebují i dobří, aby neklesli, podporu modlitby potřebují všechny dobré vztahy a obrácení všichni, kdo nejsou spolehlivě na cestě svatosti. Proto si za ně dnes zvolím i nějakou oběť.Radujeme se, Bože, z výročí oslavy svaté Klotyldy a prosím Tě: nauč nás poznávat Tvou vůli, abychom tak jako ona žili příkladným křesťanským životem a pomáhali k obrácení ... v naší rodině (v našem příbuzenstvu). Skrze Tvého Syna Ježíše Krista, našeho Pána, neboť on s Tebou v jednotě Ducha svatého žije a kraluje po všechny věky věků. Amen
(na podkladě závěrečné modlitby breviáře)
Přehled světců tohoto dne podle Martyrologium Romanum
Carolus Lwanga et XII socii, - Achilles Kiwanuka (1886); Cæcilius, presb. (s. III.); Clotildis (545); Morandus (asi 1115); Andreas Caccioli♦ (1254/1264); Didacus /Iosephus/; Oddi♦ (1919); Hilarius, ep. Carcassonen. (s. VI); Lifardus (s. VI); Oliva (s. VI/VII); Coemgenus (622); Genesius, ep. Claromontan. (ca.650); Isaac, m. Cordubæ (851); Davinus, peregrinus (1051); Conus (s. XIII); Franciscus Ingleby♦ (1580); Ioannes Grande (1600); Carolus Renatus Collas du Bignon♦ (1794)
© Životopisy zpracoval Jan Chlumský