Used with permission of The Hagiography Circle
Anna a Sancto Bartholom
7. června, připomínka | |
Postavení: | řeholnice OCD |
Úmrtí: | 1626 |
ŽIVOTOPIS
Pochází z Almendralu ve Španělsku. Stala se karmelitkou a průvodkyní sv. Terezie z Avily. Byla členkou konventu v Avile, v Madridu i v Ocaňa. Působila také ve Francii, byla převorkou v Pontoise a v Tours. Rok strávila v Belgii a pak založila klášter v Antverpách, které zachránila před heretiky a kde žila až do smrti.ŽIVOTOPIS PRO MEDITACI
Narodila se 10. 10. 1549 v Almendralu u Ubalde, blízko Avily ve Španělsku. V 10 letech ztratila matku. Žila na venkově, pásala dobytek a toužila po životě zasvěceném Bohu. Již v mládí se jí dostalo mimořádných mystických milostí. Když ji bratři chtěli provdat a pozvali vybraného nápadníka, dostavila se ušpiněná a v nejhorších zalátaných šatech. Prohlásila, že se nechce vdát, ale stát se řeholnicí.
V roce 1570 vstoupila k bosým karmelitkám v avilském klášteře sv. Josefa jako laická sestra. Matkou představenou v něm byla sv. Terezie, která si Annu velmi oblíbila a po dvou letech, 15. srpna, jí dovolila složit řeholní slib. Anna od sv. Bartoloměje pak Terezii dělala sekretářku a následovala ji jako věrná průvodkyně na cestách. Psát prý začala na její příkaz bez postupného učení. Byly si prý natolik blízké, že týden před svou smrtí Terezie v Alba de Tormes vyjádřila přání zemřít v Annině blízkosti.
Od roku 1591 byla Anna i členkou konventu v Madridu a o čtyři roky později v Ocaňa. V roce 1604 s Annou od Ježíše a čtyřmi dalšími sestrami přišla do Paříže. Po příchodu do Francie přijala z poslušnosti černý závoj chórových sester a následujícího roku byla zvolena převorkou v Pontoise. Po třech letech, r. 1608, se jí stala v Tours a za další tři roky se vrátila do Paříže. Protože toužila být pod vedením bosých karmelitánů, bylo jí dovoleno odejít do Flander. Rok strávila v Mons v Belgii a v říjnu odešla zakládat klášter do Antverp. Tam setrvala 14 let, až do své smrti. Svými modlitbami účinně bojovala proti obsazení Antverp heretiky, kteří se o to s velkou nadějí dvakrát pokoušeli. Anna vždy hledala, milovala a plnila Boží vůli s velkodušnou věrností. Hluboce prožívala radostná i bolestná tajemství života Pána Ježíše a dosahovala vrcholů láskyplného spojení s ním i s celou Nejsvětější Trojicí. O tomto milostiplném obdarování se zmiňuje i v životopise, který z poslušnosti napsala. Byl vydán v roce 1969. Vyšly i duchovní spisky pro výchovu novicek, zbožná cvičení a dopisy. Místním panovnickým rodem i prostým lidem byla v Antverpách velmi vážená.
Zemřela o svátku Nejsvětější Trojice a po smrti byla oslavena zázraky, pro které ji Benedikt XV. 6. 5. 1917 blahořečil.
PŘEDSEVZETÍ, MODLITBA
Život ve spojení s Ježíšem má být programem každého křesťana. Kde je Ježíš, tam je i Otec a Duch svatý. Budu pamatovat na to, že i já jsem pozván do života v jejich společenství a k tomu potřebuji jen plnit Otcovu vůli po příkladu Syna.Bože, Tys povolal blahoslavenou Annu od sv. Bartoloměje, aby následovala Tvého Syna v jeho chudobě a pokoře; pomáhej i nám, abychom věrni Tvému volání šli cestou, kterou nám Kristus ukázal, a v lásce k bližnímu naplňovali Tvá přikázání. Prosíme o to skrze Tvého Syna Ježíše Krista, našeho Pána, neboť on s Tebou v jednotě Ducha svatého žije a kraluje po všechny věky věků. Amen
(na podkladě závěrečné modlitby breviáře)
Sacratissimi Cordis Iesu, Sollemnitas ; Robertus, abbas Novomonasterien (1159); Colmanus, ep. Dromoren. et abbas (s. VI.); Anna a Sancto Bartholom♦ (1626); Antonius Maria Gianelli (1846); Maria Teresia de Soubiran La Louvi♦ (1889); Petrus, Wallabonsus (851)
© Životopisy zpracoval Jan Chlumský