Used with permission of The Hagiography Circle
Iacobus Berthieu
8. června, připomínka | |
Postavení: | misionář a mučedník TJ |
Úmrtí: | 1896 |
ŽIVOTOPIS
Narodil se 26. 11. 1838 v Polimhacu v blízkosti města Aurillac ve Francii. V semináři v Saint-Flour s velkým úsilím dosáhl teologického vzdělání a 21. 5. 1863 přijal kněžské svěcení. Jako kaplan 9 let působil ve farnosti Roannes-Saint-Mary. Stal se oblíbeným pro svou horlivost, ale nemínil zůstat ve farnosti trvale. Rozhodl se pro řeholní a misijní povolání, které bylo dostupné u jezuitů. Do Ježíšovy řeholní společnosti vstoupil v 35 letech v městě Pau r. 1873. Po dvouletém noviciátu a doplňujícím vzdělání byl poslán na ostrov Madagaskar, který podléhal francouzské koloniální správě. Pracovat začal při jeho východním pobřeží na přilehlém ostrově Sainte Marie. Šest let tam působil v tropické divočině za primitivních podmínek, potýkaje se s domorodou řečí.O mnoho víc ztěžovaly práci misionářů v r. 1880 vydané francouzské zákony. Kvůli nim se následujícího roku musel Jakub Berthieu přesunout na hlavní ostrov a přechodně tam působil ve větších městech v Tamatavě a Tananarive. Pak byl představenými poslán na odlehlejší místo do Ambohimandroso, ale i tam došlo k přerušení misijní činnosti následkem protifrancouzského povstání v r. 1883. Byl pak poslán jako duchovní k francouzskému vojsku a po skončení povstání se stal farářem v Ambositře, kde vládlo napětí mezi katolíky a starší protestantskou misií. V roce 1891 byl znovu přeložen do těžce dostupného terénu Anjozorofady. Otec Jakub se tam obětavě věnoval slabým a nemocným, zvláště postiženým malomocenstvím. Nešlo mu jen o katecheze, ale s láskou se snažil obyvatelstvu pomoci i sociálně, kulturně a ekonomicky. Po několika letech jeho nadějnou činnost ukončilo válčení s Francouzi. Právě kmen Menelamba v působišti otce Jakuba zahájil povstání. Otec Jakub se rozhodl početnou skupinu křesťanů odvést do Tananarive. Konvoj měli chránit francouzští vojáci, kteří byli v čele. Při dlouhém pochodu se zástup roztáhl. Dozadu se dostal i o. Jakub, který sužován horečkou jel sice na koni, ale když uviděl vyčerpaného chlapce, vyměnil si s ním místo a koně vedl pěšky. Když slabší křesťané s misionářem zůstali pozadu, byli přepadeni povstalci, kteří zaútočili z pralesa. Chytili otce Jakuba a zle s ním začali nakládat. Přitom mu za slib, že přestane šířit křesťanství, nabízeli svobodu. Protože nabídku odmítl přijmout, postřelili ho, pak dobili kyjem a jeho mrtvé tělo vhodili do řeky poblíž vesnice Ambiatibe.
V roce 1965 papež Pavel VI. vyhlásil Jakuba Berthieu za blahoslaveného. Papež Benedikt XVI. jej 21. 10. 2012 v Římě kanonizoval.
Immaculati Cordis B. Mariae Virginis Memoria; Medardus (561); Gulielmus Fitzherbert (1154); Iacobus Berthieu (1896); Maria a Divino Corde Iesu Droste zu Vischering (1899); Maria Teresia Chiramel Mankidiyan (1926); Nicolaus de Gesturi (Ioannes) Medda♦ (1958); Maximinus, ep. Aquen. (s. inc.); Gildardus (post 511); Fortunatus, ep. Fanen. (ca. 660); Ioannes Davy (1537)
© Životopisy zpracoval Jan Chlumský