Columba seu Colum Cille
9. června, připomínka | |
Postavení: | opat, zakladatel kláštera |
Úmrtí: | asi. 597 |
Patron: | básníků; vzýván na ochranu proti ohni, blesku, přemnožení myší a krys |
Atributy: | kniha, mnich, opatská berla, psací potřeby |
ŽIVOTOPIS
Pochází z Gartanu v Irsku, kde se narodil asi roku 521 členu vládnoucí rodiny Ui Neillovi v hrabství Donegal. Vychováván byl knězem, předurčen k duchovnímu povolání, a studoval u významných učitelů. V roce 551 byl vysvěcen na kněze, duchovní službu nastoupil v Gasnevinu. Byl prý vysoké atletické postavy se silným hlasem. Působil v Irsku trvale přes 12 let a v té době založil i některé významné kláštery, r. 546 v Derry a později v Durrowě.V letech 563 až 565 opustil vlast s dvanácti druhy a odešel do Skotska na ostrov Iona. Tam založil klášter nazvaný Hy, který byl základnou pro misijní cesty k Piktům, Skotům a Northumberijcům. Je uváděno, že ke křesťanství přivedl i Bruda, krále Piktů, a také r. 574 byl korunovat irského krále Argyllu. Konal některé zázraky. Podle legendy vyhnal znamením kříže příšeru z jezera Loch Ness a také prý silou slova přemohl nebezpečného divokého kance.
Konal velké misijní cesty a pro své žáky založil několik klášterů, uváděn je klášter na ostrově Hinba. Kolumba byl také básník, psal hymny a modlitby. Dochovány jsou modlitby proti bouřce a za uzdravení.
Zemřel před oltářem při jitřní mši svaté. V roce 849 byly jeho ostatky přeneseny do skotského Dunkeldu. Relikviář je uchováván v Monymusku.
Ephræm Syrus, diaconus et doctor Eccl (378); Primus et Felicianus (století neznámé); Columba seu Colum Cille (asi. 597); Iosephus de Anchieta♦ (1597); Anna Maria Taigi♦ (1837); Diomedes, m. in Bithynia (s. inc.); Vincentius, m. in Aquitania (s. IV in.); Maximianus, ep. Syracusan. (594); Richardus, ep. Andrien. (s. XII ex.); Robertus Salt♦ (1537); Iosephus Imbert♦ (1794)
© Životopisy zpracoval Jan Chlumský