Meginradus
21. ledna, připomínka | |
Postavení: | kněz OSB a poustevník |
Úmrtí: | ca. 861 |
Atributy: | džbán, chléb, havran, benediktin s kapucí |
ŽIVOTOPIS
Narodil se asi v roce 797 v Sulgenu ve Švábsku. Otec Berthold byl hohenzollernským hrabětem. Od pěti let byl vychováván u svého příbuzného v benediktinském klášteře na ostrově Reichenau v Bodamském jezeře. Do řehole vstoupil r. 822 a po dosažení kněžství působil v klášteře v Bollingenu u Curyšského jezera. Tam začal toužit po poustevnickém životě naplněném modlitbou. Povolení obdržel až za více let. První místo na hoře Etzel brzy opustil, aby unikl lidem, kteří k němu začali chodit pro šířící se pověst o jeho svatosti. Usadil se v "Tmavém lese" (Finsterwald), kde na nesnadno přístupném místě našel pramen vody, ale i tam jej občas vyhledali prosebníci o rady. Abatyše Hildegarda z Curychu mu tam nechala vystavět chýšku a kapli, do níž darovala sošku Panny Marie.Panna Maria se stala jeho útěchou a u ní nacházel pomoc při boji s pokušením.
Asi po 25 letech poustevnického života byl přepaden lupiči. Nabídl jim chléb a víno, ale oni se násilím dožadovali peněz, které Meginrad neměl. Nakonec ho na zemi uškrtili.
Dva havrani, které měl Meginrad ochočeny, s velikým křikem letěli nad vrahy a jejich krákáním byl upozorněn tesař nacházející se v blízkosti, který vrahy znal. Ten záhy přispěl k jejich dopadení v Curychu.
Tělo Meginrada bylo uloženo v klášteře na ostrově Bodamského jezera a na místě jeho poustevny byl později zbudován klášter a vzniklo poutní místo.
PŘEDSEVZETÍ, MODLITBA
Všichni jsme povoláni ke svatosti, ale každý z nás má v sobě originalitu odlišnou od druhých. Proto i cesta ke svatosti bývá u každého odlišná, závislá na jeho schopnostech a Božím volání. Potřeba přemáhat pokušení je na všech cestách, ale ne vždy je člověk zvládne. S touto myšlenkou a s prosbou v srdci zůstanu v modlitbě chvíli před Bohem, abych na přímluvu Panny Marie a Meginrada poznal(a) nejsprávnější postup v mém životě.
Rozpomeň se, Bože, na svou svatou smlouvu, kterou Tvůj Syn potvrdil svou krví na kříži, odpusť mé hříchy a posilni mě, abych dokázal projít tímto životem v souladu s Tvou vůlí. Pomoz mi vidět to, co vidět potřebuji, abych se správně rozhodl ve prospěch spásy své i bližních. Prosím o to skrze Tvého Syna Ježíše Krista, našeho Pána, neboť on s Tebou v jednotě Ducha svatého žije a kraluje po všechny věky věků. Amen
Dominica Dei verbum; Agnes, m. Romæ (s. III.-IV.); Publius, ep. Athenarum (s. II.); Fructuosus, Augurius et Eulogius, diaconus (259); Patroclus, m. Trecis (asi s. III.); Epiphanius, ep. Papien (496); Meginradus (ca. 861); Zacharias, monachus (asi 950); Eduardus Stransham et Nicolaus Wheeler♦ (1586); Albanus Roe (1642); Thomas Green♦, presb. (1642); Iosepha Maria a Sancta Agnete♦ (1696); Ioannes Baptista Turpin du Cormier et XIII socii♦ (1794); Ioannes Yi Yun-il (1867)
© Životopisy zpracoval Jan Chlumský