sv. Jan Křtitel

Ioannes Baptista, nativitas

24. června, slavnost
Postavení:	prorok, Kristův předchůdce
Patron:	Malty, Burgundska, Provence, Florencie, Amiens; tkalců, krejčích, kožešníků, koželuhů, barvířů, sedlářů, vinařů, hospodských, bednářů, kominíků, kovářů tesařů, architektů, zedníků, kameníků, vlastníků kin, pastýřů, sedláků, hudebníků, tanečníků, zpěváků;
Atributy:	beránek, kříž, kožešina, křest, nápis Ecce agnus Dei, řeka, sekera

ŽIVOTOPIS

Oslavujeme jeho příchod na svět. Svým narozením otevřel svému otci ústa, která on měl zavřená pro nedostatek víry při zprávě, že bude mít syna. Jan odešel již v dětském věku na poušť, kde později připravoval lid na Mesiáše nekompromisním požadavkem: "Čiňte pokání". Byl na břehu Jordánu hlasem, který ukázal na Krista slovy: "Hle, Beránek Boží, který snímá hříchy světa". Za nezištnou věrnost svému poslání položil život.

ŽIVOTOPIS PRO MEDITACI

HLAS VYZÝVAJÍCÍ K OBRÁCENÍ

Na rozdíl od ostatních světců je u Jana slaveno přednostně jeho narození na svět, zatímco u ostatních odchod do nebeské vlasti. Ten je u Jana připomínán jako jeho umučení 29. srpna pouhou památkou. Důvodem je význam jeho povolání, pro které byl předurčen a posvěcen již před svým narozením a které církev slavnostně připomíná i vigílií.

Jeho rodiči byli židovský kněz Zachariáš a Alžběta, manželé, kteří žili ve vesnici Ain Karim, asi 7 km západně od Jeruzaléma. Velmi dlouho se jim nedařilo mít dítě, které bylo v Izraeli ceněno jako Boží požehnání, a pro pokročilý věk se již vzdali naděje. Tehdy se Zachariášovi při jeho službě v chrámě zjevil anděl a oznámil mu: "Tvá prosba byla vyslyšena; tvá manželka Alžběta ti porodí syna a dáš mu jméno Jan. Budeš mít radost a veselí a mnozí se budou radovat z jeho narození. Bude veliký před Pánem, víno a opojný nápoj nebude pít, už od mateřského klína bude naplněn Duchem svatým. A mnohé ze synů izraelských obrátí k Pánu, jejich Bohu; sám půjde před ním v duchu a moci Eliášově, aby obrátil srdce otců k synům a vzpurné k moudrosti spravedlivých a připravil Pánu lid pohotový." (Lk 1,13-17) Zachariáš, místo aby se zaradoval, zdráhal se uvěřit, a byl za to potrestán přechodnou němotou, která trvala až do obřízky Jana.

Při návštěvě Panny Marie se Janovi dostalo mimořádné milosti již v matčině lůně. Narodil se pak půl roku před Ježíšem. Církev si denně v modlitbách breviáře připomíná Zachariášův chvalozpěv při Janově obřízce. O Janově dětství a mládí je v evangeliu dál pouze uvedeno: "Chlapec rostl a sílil na duchu; a žil na poušti až do dne, kdy vystoupil před Izrael.

Jan jako omilostněné dítě si velmi brzy zvolil asketický život v Judské poušti. Živil se stepními kobylkami a medem divokých včel. Na sobě nosil jednoduchý kus oděvu z velbloudí srsti a kolem boků kožený pás. Už Janův vnější vzhled a způsob života vzbuzoval pozornost, když asi kolem r. 28, přesně v patnáctém roku vlády císaře Tibéria, veřejně vystoupil.

Pobýval v blízkosti přechodů přes řeku Jordán a tam lidi vyzýval k pokání. Hlásal blízký příchod Mesiáše a potřebu obrácení. Ponejvíce o něm čteme ve třetích kapitolách evangelií Matouše a Lukáše. Markovo stručnější evangelium začíná tím, co je o Janovi psáno u Izaiáše.

Jan stál v řece Jordánu a kajícníci, kteří se od něj dávali křtít na znamení pokání, vyznávali své hříchy, kterých pod vlivem Janových slov litovali. Jan zdůrazňoval, on křtí jen vodou, ale po něm přijde někdo mocnější, kdo bude křtít Duchem svatým. Vystupoval jako prorok, který je nesmlouvavý a říká každému co má dělat, jako by mu viděl do srdce, a rovněž jako pokorný služebník Boží, který se považoval za nehodného Mesiáši rozvázat řemínek u obuvi. "Druhého dne spatřil Jan Ježíše, jak jde k němu a řekl: Hle Beránek Boží, který snímá hřích světa. To je ten, o němž jsem řekl: Za mnou přichází někdo větší, neboť byl dříve než já. Já jsem nevěděl, kdo to je, ale přišel jsem křtít vodou proto, aby ho poznal Izrael" (Jan 1,29-31).

Ježíš přišel, aby se s hříšníky dal pokřtít na znamení pokání. Jan mu chtěl bránit slovy: "Já bych měl být pokřtěn od tebe, a ty jdeš ke mně?" Ježíš mu však zdůraznil, že je třeba, aby naplnili všecko, co Bůh žádá. Tu Jan poslechl a když byl Ježíš pokřtěn, otevřela se nebesa a spatřil Ducha Božího, jak sestupuje v podobě holubice a z nebe se ozval hlas: "Ty jsi můj milovaný Syn, tebe jsem si vyvolil." A Jan to dosvědčoval.

Když Ježíš začal veřejně vystupovat, Jan o něm řekl: "On musí růst, já však se menšit" (Jan 3,30). Totéž s Janem může snad říci i každý opravdový křesťan. Za přirozenou křesťanskou touhu může každý z nás považovat touhu, aby v něm rostl Ježíš. To je však možné jen tehdy, když mu ve svém životě budeme uvolňovat prostor umenšováním vlastního ega.

Ježíš o Janovi dosvědčil: "Pravím vám, mezi těmi, kdo se narodili z ženy, nikdo není větší než Jan; avšak i ten nejmenší v království Božím jest větší nežli on" (Lk 7,28). Tato slova mají mít význam i pro naši touhu po nebi, kam nás chce Ježíš dostat. Půjdeme podle rad evangelia?

PŘEDSEVZETÍ, MODLITBA

Zamyslím se nad sebou, jak opravdově to myslím se svým obrácením. V čem se mám změnit? Za hlavní obecnou povinnost Jan označil citlivou a pozornou blíženskou lásku. Pak také každému radil dle jeho stavu. Co mám dělat? Vezmu si příklad z Janových kajícníků, kteří nespoléhali sami na sebe a v prorokovi od Jordánu viděli tlumočníka Boží vůle. Nebudu spoléhat na sebe, ale podřídím se vedení duchovního rádce, o kterého Boha poprosím.

Bože, Tys vyvolil svatého Jana Křtitele, aby připravil lid ochotný přijmout Krista; dej svému lidu pravou radost a veď všechny, kdo v Tebe věří, po cestě pokoje a spásy. Prosíme o to skrze Tvého Syna Ježíše Krista, našeho Pána, neboť on s Tebou v jednotě Ducha svatého žije a kraluje po všechny věky věků. Amen

(závěrečná modlitba z breviáře)

Přehled světců tohoto dne podle Martyrologium Romanum

Ioannes Baptista, nativitas ; Simplicius, ep. Augustodunen. (asi 375); Agoardus, Aglibertus et socii (s. V/VI); Rumoldus (775); Theodulfus (776); Gohardus (843); Theodgarus (ca. 1065); Maria a Guadalupe (Anastasia) Garcia Zavala^♦, virgo (1963)

© Životopisy zpracoval Jan Chlumský