sv. Epifan z Pavie

Epiphanius, ep. Papien

21. ledna, připomínka
Postavení:	biskup
Úmrtí:	496

ŽIVOTOPIS

Narodil se roku 438 na severu Itálie, v Pavii. V dětském věku už byl lektorem. V roce 459 přijal jáhenské svěcení a stal se správcem církevního jmění. V roce 466 se stal pavijským biskupem. Jako velmi obětavý duchovní správce působil rád mezi chudými. Všude usiloval o pokoj a smíření. V době stěhování národů, kdy západořímská říše šla vstříc svému konci, se zasloužil o mír v Itálii. Když Ricimer v Miláně připravoval tažení proti svému tchánu císaři Anthemiovi, odebral se Epifan na prosby národa i šlechty z Ligurie do Říma k mírovým jednáním, které dotáhl k úspěšnému konci. Po dobytí Pavie v roce 476 Odoakerem Herulským pomohl s obnovením města a na vítězi vymohl pětileté prominutí daní. V roce 494 byl na žádost krále Theodorika Velikého jako jeho vyslanec u burgundského krále Gundobada v Lyoně vymoci pro 6000 Ligurů (krajanů) propuštění ze zajetí. Další rok v zimě se vypravil do Ravenny k Theodorikovi, aby vymohl svým krajanům zmírnění dluhů. Cestou vlivem zimy onemocněl a po návratu do Pavie zemřel.

O jeho významu svědčí i to, že byl nazván "světlem a otcem biskupů".

Schránka s jeho ostatky se od roku 962 nachází v katedrále Panny Marie v Hildesheimu.

Přehled světců tohoto dne podle Martyrologium Romanum

Dominica Dei verbum; Agnes, m. Romæ (s. III.-IV.); Publius, ep. Athenarum (s. II.); Fructuosus, Augurius et Eulogius, diaconus (259); Patroclus, m. Trecis (asi s. III.); Epiphanius, ep. Papien (496); Meginradus (ca. 861); Zacharias, monachus (asi 950); Eduardus Stransham et Nicolaus Wheeler^♦ (1586); Albanus Roe (1642); Thomas Green^♦, presb. (1642); Iosepha Maria a Sancta Agnete^♦ (1696); Ioannes Baptista Turpin du Cormier et XIII socii^♦ (1794); Ioannes Yi Yun-il (1867)

© Životopisy zpracoval Jan Chlumský