sv. Pelagius

Pelagius, m. Cordubæ

26. června, připomínka
Postavení:	mučedník
Úmrtí:	925
Patron:	opuštěných lidí, mučených obětí; vzýván jako ochránce skotu
Atributy:	kleště, šikmý kříž

ŽIVOTOPIS

Narodil se roku 912 v Asturius v Galicii ve Španělsku. Při bitvě se Saracény se v deseti letech stal rukojmím. Maurům ho prý zanechal jeho strýc. Po tříletém věznění byla Pelagiovi nabídnuta svoboda s podmínkou, že se vzdá své víry a přijme islám. Pelagius nabídky emíra Abd al- Rahmana III. odmítl a byl za to mučen údajně žhavými kleštěmi. Postupně mu pak odřezali končetiny a nakonec mu po šesti hodinách muk usekli hlavu. Jeho ostatky byly r. 967 přeneseny do Léonu a v r. 985 do Ovieda, kde je v chrámovém pokladu uložen i jeho kříž, který nosil při osudné bitvě.

Přehled světců tohoto dne podle Martyrologium Romanum

Ioannes et Paulus, titulares basilicæ in Urbe (s. IV); Iosephus Maria Escrivá de Balaguer (1975); Vigilius (405); Pelagius, m. Cordubæ (925); Magdalena Fontaine, Francisca Lanel, Teresia Fantou et a Ioanna Gérard, Francisca Lanel (1794); Deodatus, ep. Nolan. (405); Maxentius (ca. 515); David, eremita (ca. 540); Salvius, m. apud Valentianam (s. VIII); Anthelmus (1177); Raymundus Petiniaud de Jourgnac^♦ (1794); Nicolaus Konrad et Vladimirus Pryjma^♦ (1941); Andreas Iščak^♦ (1941); Radulphus, episcopus (1064); Andreas Hyacinthus Longhin^♦, episcopus (1936)

© Životopisy zpracoval Jan Chlumský