Andreas Cretensis
| 4. července, připomínka | |
| Postavení: | arcibiskup |
| Úmrtí: | 740 |
ŽIVOTOPIS
Narodil se asi kolem r. 660 v Damašku v Sýrii. Od narození byl prý němý a v sedmi letech při přijetí eucharistie byl zázračně uzdraven. Ve čtrnácti letech vstoupil do kláštera sv. Sávy u Jeruzaléma. Tam psal kánony a církevní písně. Stal se známým kazatelem a církevním básníkem. Zachovalo se 21 jeho homilií. Jako mnich od Božího hrobu byl pro své schopnosti povolán k cařihradskému patriarchovi, aby u něj působil jako zapisovatel. V roce 680 se zúčastnil VI. všeobecného koncilu a brzy po něm byl vysvěcen na jáhna. Působil v cařihradském chrámě Boží Moudrosti a měl na starosti sirotčinec.
Za císaře Justiniána II. byl vysvěcen na krétského arcibiskupa. Na Krétě také zemřel asi ve věku 80 let. Nejznámějším dochovaným jeho dílem je "Velký kánon", obsahující řetěz kajících obrazů, podobenství a poučení od Adama po kajícího lotra na kříži. Dodnes je využíván ve východní církvi.
Přehled světců tohoto dne podle Martyrologium Romanum
Procopius, eremita (1053); Elisabeth de Lusitania (1336); Bertha (asi 725); Andreas Cretensis (740); Udalricus, ep. Augustan (973); Ioannes Cornelius, Thomas Bosgrave (1594); Petrus Georgius Frassati♦ (1925); Iosephus Kowalski♦ (1942); Maria Crocifissa /Rosa/ Curciow♦ (1957); Iucundianus (s. inc.); Laurianus (s. III/IV); Theodorus, ep. Cyrenen. (s. IV); Antonius de Weert (1572); Florentius, ep. Cadurcen. (s. V in.); Valentinus, presb. et eremita (ca. s. V); Andreas Cretensis (740); Ioannes de Vespiniano♦ (s. XIII/XIV); Gulielmus Andleby, Henricus Abbot (1597); Catharina Jarrige♦ (1836)
© Životopisy zpracoval Jan Chlumský