Ioannes Cornelius, Thomas Bosgrave
| 4. července, připomínka | |
| Postavení: | mučeníci TJ |
| Úmrtí: | 1594 |
ŽIVOTOPIS
Narodil se rodičům irského původu v roce 1557 v Bodmin v kraji Cornwall na jihozápadě Anglie a obdržel jméno John Conor O\'Mahoney. Latinizováním jména Conor a počeštěním došlo na užívání jména Jan Kornelius. Jeho otec sloužil šlechtici Janu Arundelovi, který Korneliovi umožnil studovat v Oxfordu a pak i teologii v anglickém semináři v Remeši. Studia dokončil na anglické vysoké škole v Římě, kde od 1. 4. 1580 studoval po tři roky.Vysvěcen byl na kněze v září a pak se Jan Kornelius vrátil do Anglie k svému dobrodinci, který se mezitím přiklonil k anglikánské církvi, podobně jako Janova matka a mnozí další. Jan své požehnané působení začal v rodině šlechtice Arundela a záhy je rozšířil na celé hrabství. Jan byl výřečný, disciplinovaný, zbožný a obětavý ve službě chudým a nemocným. Také se jevil jako nepolapitelný, ač do jeho stíhání bylo zapojeno 30 slídičů a komisařů. Jednalo se o něm i v královské radě, jak dokazují záznamy v jejích dokumentech.
Po Arundelově smrti se jeho rodina přestěhovala do Chideock v hrabství Dorset a Jan s nimi. Pokračoval v horlivém apoštolátu na jihu Anglie. Asi začátkem dubna 1594, po napomenutí sloužícího Wiliama Hohnese za nějaké velmi špatné jednání, byl od něj udán. Při první prohlídce šlechtického sídla prchl do lesa, ale napodruhé byl dopaden v úkrytu. Velitel Trenchard mu s radostí sdělil, že ho těší mít ho konečně v rukou. A Jan mu prý odpověděl s úsměvem: "A mě těší, že jsem vám do nich padl." Úsměv a Janova odpověď vedly prý k tomu, že velitel přepadovky, zastupující státní moc, mu poskytl dvoutýdenní pohostinství ve svém domě. Jan Kornelius tam stačil obrátit jeho manželku i bratra a Trenchard, vytrvale mu vzdorujíc, ho pak odvedl do londýnskeho vězení Marshallsea se slovy, že by už brzy obrátil celý jeho dům.
Společně s Janem Kornéliem byli uvězněni tři další katolíci, zatčení při přepadení v Arundelově sídle: Arundelův příbuzný Tomáš Bosgrave a sluhové Jan Carey a Patricius Salmon.
Otci Janovi se z vězení podařil kontakt s představeným anglických jezuitů a bylo mu splněno přání vstoupit do tohoto řádu. Sliby složil před třemi svědky, pověřenými představeným otcem Garnetem. Z úředního rozhodnutí pak byl Jan 2. 7. souzen v Dorchester, kde byl zajat a i s třemi druhy odsouzen k oběšení a následnému rozčtvrcení. Poprava byla vykonána po dvou dnech.
V posledních dvou dnech před popravou se ještě otci Janovi podařilo udělit svátosti smíření dalším vězňům a byla ho navštívit i hraběcí dcera, Dorota Arundelová, která po rozhovoru s ním vstoupila do benediktinského řádu v Bruselu a později se stala představenou kláštera.
Jan Kornelius byl popraven až po svých třech spolumučednících, jejichž zmasakrovaná těla před výstupem na šibenici políbil. Když byl rozčtvrcen, usekli mu ještě hlavu a pro výstrahu nabodli na vztyčené kopí.
Papež Pius XI. všechny čtyři druhy vyhlásil blahoslavenými 15. 12. 1929.
Přehled světců tohoto dne podle Martyrologium Romanum
Procopius, eremita (1053); Elisabeth de Lusitania (1336); Bertha (asi 725); Andreas Cretensis (740); Udalricus, ep. Augustan (973); Ioannes Cornelius, Thomas Bosgrave (1594); Petrus Georgius Frassati♦ (1925); Iosephus Kowalski♦ (1942); Maria Crocifissa /Rosa/ Curciow♦ (1957); Iucundianus (s. inc.); Laurianus (s. III/IV); Theodorus, ep. Cyrenen. (s. IV); Antonius de Weert (1572); Florentius, ep. Cadurcen. (s. V in.); Valentinus, presb. et eremita (ca. s. V); Andreas Cretensis (740); Ioannes de Vespiniano♦ (s. XIII/XIV); Gulielmus Andleby, Henricus Abbot (1597); Catharina Jarrige♦ (1836)
© Životopisy zpracoval Jan Chlumský