Kilianus
| 8. července, připomínka | |
| Postavení: | misijní biskup a mučedník |
| Úmrtí: | s. VII ex. |
| Patron: | Franků, diecéze Würzburg; omítkářů a bednářů; vzýván proti očním onemocněním, dně a revmatismu |
| Atributy: | biskup, dýka, meč, palma |
ŽIVOTOPIS
Pocházel z Irska a jako biskup se vydal hlásat evangelium k Herbipoli (Würzburgu) v Austrasii (dnešním Sasku v Německu). Podobně jako Jan Křtitel káral tamnějšího vévodu Gosberta. A jako Jan, kvůli nabádání k věrnému zachovávání křesťanských mravů, dosáhl mučednictví utýráním z návodu hříšné ženy.ŽIVOTOPIS PRO MEDITACI
ZA KÁRÁNÍ MRAVŮ ZAPLATIL HLAVOU
Narodil se v Mullaghu, v irsko-skotské rodině. Dostalo se mu prý výchovy v některém anglosaském klášteře a jako řeholník přijal svátost kněžství. Zatoužil po misijní činnosti. K cestě za hlásáním evangelia pohanům se s ním vydalo 11 druhů, mezi nimiž byl kněz Koloman (či Kolonát) a jáhen Donát (Tatnat). Kilian se s nimi vydal na cestu Francií a tehdejší Austrasií, kde zůstalo 9 druhů. Ostatní trojice se pak z Aschaffenburgu na Rýně plavila do bavorského Würzburgu. K hradu na levém břehu Mohanu, kde vládl durinský vévoda Gosbert, dorazili v roce 686.
Kilianovi se místo zdálo nejvhodnější, ale považoval za potřebné papežské pověření a požehnání. Ještě téhož roku se proto vypravil do Říma i s Kolomanem a Donátem. Kilian dosáhl od papeže Kolona ochotného svolení s požehnáním a vracel se jako biskup.
Na Würzburgu a v jeho okolí začal Kilian velmi horlivě působit. Gosbert přijal křesťanství a následovala ho i další šlechta. Kilianovi to nestačilo, požadoval zejména po panovníkovi, aby vedl spořádaný křesťanský život. Jenže vévoda Gosbert po pohanském obyčeji žil s ženou po svém bratru, Gailanou, což mu Kilian vytýkal. Ač to bylo vévodovi zatěžko, rozhodl se, že ji propustí. Než k tomu stačilo dojít, musel Gosbert vytáhnout do boje. Gailana se ze msty rozhodla dát Kiliana zavraždit. Úkol svěřila dvěma nájemným vrahům a na provedení byla dohodnuta noc 8. července. Světec, modlící se s druhy, jim k půlnoci řekl, že nadešla vytoužená hodina setkání s Pánem, aby byli poslušní jeho hlasu a nebáli se těch, kdo zabíjejí tělo, protože duši zabít nemohou. V té chvíli došlo k přepadení.
Vrazi po vykonání zločinu vykopali jámu, do níž na místě zahrabali těla mučedníků i s bohoslužebnými knihami, nádobami a rouchy, jak si to přála Gailana. Někde se udává rok Kilianovy smrti 689, protože však údaj není odborníky považován za spolehlivý, je v martyrologiu uvedeno jen stol. VII ex.
Životopis Kilianův byl v legendě rozveden nad rámec možného historického doložení. Poněkud se to zřejmě týká jeho druhů, které dnes martyrologium nejmenuje. Legenda uvádí, že ač smrt mučedníků zůstala před lidem utajena, Bůh vrahy prozradil. Po Gosbertově návratu z války mu Gailana nalhala, že neví kam misionáři odešli. Jenže jeden z vrahů, trápen svědomím, se psychicky zhroutil a zločin prozradil. Panovník ho uvěznil a vyzval lid, aby se vyjádřil, co by se s ním za trest mělo stát. Vyslanec Gailany tehdy navrhl, aby byl svobodně ponechán k potrestání Bohem křesťanů, aby se prokázalo, že je tak mocný a spravedlivý, jak o něm bylo hlásáno. A pokud se prý nepomstí, ať se lidé vrátí k bohům, kterým sloužili předkové.
Gosbert s návrhem souhlasil. Vrah prý po osvobození v šílenství začal rvát své vlastní tělo až skonal. Po děsném výjevu se křesťané ve víře utvrdili. Také druhý vrah skončil sebevraždou a Gailana se prý usoužila a v bolestech zemřela.
Hrob sv. Kiliana a druhů byl odhalen asi po padesáti letech. Biskup Burkhard Kilianovy ostatky vyzvedl 8. 7. 752 nebo dle jiných už v r. 743 a dal je přenést do chrámu Panny Marie na Würzburgském hradě. Později, snad v r. 788 byly přeneseny do würzburgského dómu sv. Salvátora pod hradem. Má se jednat o místo jejich mučednické smrti. Přenesení se účastnil i Karel Veliký.
V přestavěném chrámu jsou umístěny v relikviáři na hlavním oltáři s Kiliánovou hlavou i hlavy jeho údajných spolumučedníků. Kiliánův sarkofág se nachází v tamní kryptě. Karlu IV. se pro chrám sv. Víta podařilo získat dvě Kiliánovy ramenní kosti.
PŘEDSEVZETÍ, MODLITBA
Za potřebnou milost ke správnému křesťanskému životu všech členů rodiny se pomodlím desátek k Duchu svatému.Milosrdný Bože, Tys povolal svatého Kiliana, aby těm, kdo dosud neznali Krista, zvěstoval nevystižitelné bohatství jeho lásky; dej nám, kteří jsme pravdu evangelia už poznali, ať stále roste naše poznání o Tobě a ať přinášíme ovoce dobrých skutků. Prosíme o to skrze Tvého Syna Ježíše Krista, našeho Pána, neboť on s Tebou v jednotě Ducha svatého žije a kraluje po všechny věky věků. Amen
(závěrečná modlitba z breviáře)
Přehled světců tohoto dne podle Martyrologium Romanum
Kilianus (s. VII ex.); Aquila et Prisca seu Priscilla (s. I.); Procopius, m. in Palæstina (asi 303); Pancratius, ep. Tauromenitan (století neznámé); Hadrianus Pp III. (885); Eugenius Pp III♦ (1153); Auspicius (s. V); Disibodus (s. VII); Landrada (690); martyres Constantinopoli monachi Abrahamit (s. IX); Mancius Araki♦ (1626)
© Životopisy zpracoval Jan Chlumský