Hadrianus Pp III.
| 8. července, připomínka | |
| Postavení: | papež |
| Úmrtí: | 885 |
ŽIVOTOPIS
Byl synem vznešeného Římana z Via Lata a uvádí se, že měl italské smýšlení. Po smrti papeže Marina byl asi v polovině května 884 zvolen jeho nástupcem. Přijal jméno Hadrián III. a jako nezaručené se udává, že ustanovil, aby nově zvolený papež byl posvěcen na biskupa římského bez císařského potvrzení a budoucím císařem se stával některý italský kníže.
V té době vládl bezdětný císař Karel Tlustý, který proti Saracénům nijak účinně nezakročil. A tak bylo v Římě slyšet více toužebných hlasů, aby v budoucnu byl císařem Ital, od nějž by se dalo očekávat osvobození země. Po hodnosti zatoužili vévoda Berengar i Kvido, který byl v r. 884 dosazen na své spoletské vévodství. V následujícím roce odešel císař z Pavie do Němec, kde na wormském sněmu chtěl řešit následnickou otázku a sesadit několik jemu nepohodlných biskupů. Papež Hadrián se na jeho pozvání na sněm vydal, ale ještě v severní Itálii v osadě Vilczachara (San Cesario) byl zastižen nemocí a podlehl jí asi v srpnu. Jeho pontifikát trval přibližně jen rok a 4 měsíce. Pohřben byl v opatském chrámu v Nonantule pod hlavním oltářem. Po prohlášení za svatého se jeho památka ctila 7. 9., ale v novém martyrologiu je přesunuta na dnešek.
Přehled světců tohoto dne podle Martyrologium Romanum
Kilianus (s. VII ex.); Aquila et Prisca seu Priscilla (s. I.); Procopius, m. in Palæstina (asi 303); Pancratius, ep. Tauromenitan (století neznámé); Hadrianus Pp III. (885); Eugenius Pp III♦ (1153); Auspicius (s. V); Disibodus (s. VII); Landrada (690); martyres Constantinopoli monachi Abrahamit (s. IX); Mancius Araki♦ (1626)
© Životopisy zpracoval Jan Chlumský