Světci k nám hovoří...


blah. Jana Scopelli

Ioanna Scopelli

9. července, připomínka
Postavení:řeholnice OC
Úmrtí:1491

ŽIVOTOPIS

Narodila se v Reggio Emilia v severní Itálii 1428. Po životě v karmelském společensví zatoužila již velmi brzo v mládí. Bývá uváděno, že žila asketicky s řetězem kolem boků a o častém postu. Prvním spojením s Karmelem byl její vstup mezi mantellata. Jednalo se o ženy, které mohly žít řeholním životem ve svém domě nebo i pohromadě, ale určitým způsobem stále ve světě. Jejich pojmenování mělo původ v nošení řádového šatu, tzv. mantllu.

Jana žila až do smrti svých rodičů doma. Pak se přistěhovala k chudší, zbožné ženě. Pak jí jedna žena nabídla svůj dům a připojila se k ní se dvěma dcerami. Ke vzniku komunity došlo v roce 1480. Společenství se brzy rozšířilo o další dvě dívky a Jana začala hledat místo pro klášter. Našla ho díky přímluvě biskupa u generála humiliatů. Ten jim přenechal kostel sv. Bernarda v Reggio, který byl přejmenován na S. Maria del Popolo. K tomu, aby u kostela stál klášter, napomohli hmotnými prostředky i obyvatelé města a proto byl kostel zasvěcen P. Marii jako Matce lidu (Popolo).

Nový klášter začal fungovat v roce 1485 a utvořila se v něm komunita s více než 20 sestrami, patřící k mantovské kongregaci. Jana, obdařena mimořádným charisma, v něm byla převorkou. Žila v hluboké úctě k Panně Marii. Její zvláštní pobožnost se nazývala Camicia della Madonna. Modlila se denně alespoň pět hodin a to za lid, kterému vyprošovala Boží milost s požehnáním celému městu. Její modlitby byly příčinou mnohých obrácení. Hodně lidem poskytla duchovní útěchu a konala prý i zázraky. Zemřela ve věku 63 let s pověstí svatosti. Obyvatelé města se k ní hned začali obracet s prosbami. Zanechala v nich vědomí, že Boží milost je pro život neméně potřebná než chléb.

Její kult byl schválený Klementem XIV. v r. 1771.

Přehled světců tohoto dne podle Martyrologium Romanum

Veronica Giuliani (1727); Franciscus Fernández de Capillas, passio: 15.1. (1648); Augustinus Zhao Rong, Petrus Sans i Jordá et CXVIII socii (1648-1930); Franciscus Régis Clet (1820), Petrus Liu Wenyuan (1834) et alius (1814 až 1862); Leo Ignatius Mangin et Paulus Denn, passio: 20.7. 1900; Remigius Isoré et Modestus Andlauer, passio: 19.6. 1900 (1900); Gregorius Grassi, Franciscus Fogolla et XXIV socii (9.7. 1900); Maria Adolphina (Anna Catharina) Dierk, Maria a Pace (Maria Anna) Giuliani, Maria Ermellina a Iesu (Irma) Grivot, Maria Amandina (Paulina) Jeuris, Maria a Sancta Natalia (Ioanna Maria) Kerguin, Maria a Sancto Iusto (Anna Francisca) Moreau, Maria Clara (Clelia) Nanetti, (1900) (9.7. 1900); Aloysius Versiglia et Callistus Caravario, memoria: 9.7.; passio: 25.2. (1930); martyres Gorcomienses: Mikuláš Pieck, Hieronymus de Weert, Theodoricus van der Eem, Nicasius de Heeze, Willehadus de Dania, Godefridus Coart de Melveren, Antonius d'Hoornaert, Antonius de Weert, Franciscus de Roye, Petrus van der Slagmolen d'Assche, Cornelius de Wijk bij Duurstede, Ioannes Lenaerts, Ioannes Coloniensis, Adrianus ďHilvarenbeek, Iacobus Lacops, Leonardus Vechel, Nicolaus Poppel, Godefridus van Duynen, Andreas Wouters (1572); Ioanna Scopelli (1491); Paulina a Corde Iesu Agonizante (Amabilis); Wisenteiner (1942); Fidelis Chijnacki (1942); Antoninus Fantosati et Iosephus Maria Gambaro, passio: 7.7., (1900); C (1900); Hadrianus Fortescue (1539); Melania et María Anna Magdalena de Guilhermier et Maria Anna Margarita ab Angelis de Rocher (1794); Nicasius de Heeze (1572); Maria a Iesu Crucifixo Petkovi, virgo (1966)

© Životopisy zpracoval Jan Chlumský




Bez písemného souhlasu autora není povoleno veřejné šíření jakékoliv části textu těchto stránek kromě jeho užití v homiliích.