Anatolia et Victoria in Sabinis
| 10. července, připomínka | |
| Postavení: | mučednice |
| Úmrtí: | století neznámé |
| Patron: | vzývána jako přímluvkyně za déšť |
| Atributy: | drak, meč, palma, prapor nebo v pravé ruce kříž |
ŽIVOTOPIS
Pocházely z Itálie. Obě dívky měly problémy se svými nevěřícími nápadníky. Daly přednost věrnosti Kristu a ve II. nebo III. století zemřely proto mučednickou smrtí.ŽIVOTOPIS PRO MEDITACI
RIZIKO ZAMILOVANOSTI DO NEVĚŘÍCÍHO A VĚRNOST KRISTU
Anatolie i Viktorie byly kamarádky ze vznešených rodin v Tiburu, v současném Tivoli v Itálii. Narodily se ve III. století a dostalo se jim křesťanské výchovy. Vláda o křesťanství v zemi nestála a v různých vlnách zesilovala pronásledování. Obě křesťanské panny často praktikovaly svou zbožnost jen v soukromí a vzájemně se posilovaly v lásce ke Kristu, jemuž se cele chtěly oddat. Pak se Viktorie nechala přemluvit okolím a využít nabídky urozeného Římana Eugena, který se ucházel o její ruku. Zdál se jí být přitažlivý a dobrého srdce i mravů. A ač neměl ke křesťanství žádný vztah, sama sebe záhy přesvědčila, že ho jistě dokáže pro křesťanství získat. Prožívala asi vášnivou zamilovanost v době, kdy i o kamarádku Anatolii se začal ucházet nápadník. Líčila jí totiž lásku v růžových barvách a vyzdvihovala výhody, které sňatek může přinést. Patřilo k nim získání nového křesťana, vždyť ten, co se o ni uchází je snad ochoten ke všemu, jen aby ji dostal. A za druhé, spolehnutí na to, že v protikřesťanských bouřích jí bude muž ochráncem a snadněji si uchová víru.
Anatolie se však přesvědčit nedala a prý se dokonce zavázala k trvalému panenství pro Krista. Svou kamarádku se snažila přivést k reálnějšímu pohledu a zdůrazňovala jí přednosti zasvěceného života. Věřila v pomoc Krista, jehož věčnou společnost nelze ničím nahradit. Viktorii se snažila varovat, že nemá cenu riskovat něco, co by snad tuto budoucnost mohlo ohrozit.
K jakému stupni došel vztah Viktorie k Eugenovi není jisté. Někde se mluví o manželství, jinde, že došlo jen k příslibu. Viktorie nakonec uznala, že má Anatolie pravdu a rozhodla se jako ona usilovat o hlubší duchovní život. To se nelíbilo Eugenovi a za zvýšeného pronásledování začal tlačit na Viktorii hrozbami. S Aureliem, jenž toužil po Anatolii, se chtěli oběma křesťankám pomstít. Kdyby šlo o udání, úřad by zabavil majetek dívek, který chtěli získat jako odškodnění za odmítnutí. Podali prý proto prvně žalobu, že dívky nedostály příslibu a utrácí slíbená věna. Eugen si vymohl pravomoc nad Viktorií, věznil ji, držel o hladu a různě týral. Ona však zůstávala věrna Kristu a z důvěry k němu čerpala sílu. Eugen zařídil návštěvy dospělých dívek, které ji měly odradit od jejího rozhodnutí. Udává se, že ony dívky se pro tyto návštěvy staly nadšenými křesťankami. Viktorie pak byla vydaná soudu a ani Anatolie ho nezůstala ušetřena, ale byla pro víru umučena 9. července, zatímco Viktorie o několik měsíců možná později. Údajně 23. 12. 253 Viktorie podstoupila smrt mečem v Sabinských horách, kde později vznikla obec Monte Leone. Pravděpodobnost data je zpochybňována a možnost, že podle určitých známek mohlo k umučení dojít i za Diokleciána kolem r. 305, je údajně pravděpodobnější, takže století je nejisté.
PŘEDSEVZETÍ, MODLITBA
Příběh zejména mladým ukazuje, jak není dobré si věřit, že partnera bude možné později změnit a každému připomíná, že pro víru a věrnost Kristu stojí zato obětovat cokoliv. Milost síly pro toto odhodlání a posílení důvěry v Boha si budu vyprošovat soustředěnou modlitbou vyznání víry.Bože, pomáhej nám, ať následujeme zářný příklad svaté Anatolie a Viktorie, které statečně daly přednost vztahu s Tebou a raději volily smrt, než aby se zpronevěřily slibu Tobě; na jejich přímluvu dej i nám sílu, abychom z lásky k Tobě snášeli všechny obtíže a usilovně směřovali k Tobě, jedinému zdroji života. Prosíme o to skrze Tvého Syna Ježíše Krista, našeho Pána, neboť on s Tebou v jednotě Ducha svatého žije a kraluje po všechny věky věků. Amen
(použito závěrečné modlitby breviáře)
Přehled světců tohoto dne podle Martyrologium Romanum
Amalberga (s. VIII.); Felix, Philippus (století neznámé); Rufina et Secunda, Secunda (století neznámé); Anatolia et Victoria in Sabinis (století neznámé); Canutus, m. in Dania (1086); Emmanuel Ruiz et socii /Ascanius Nicanor♦, Carmelus Volta* (1860); Ianuarius et Marinus, m. in Africa (s. inc.); Apollonius Sardensis (s. inc.); Leontius, Mauritius (s. IV); Bianor et Silvanus (s. IV); Pascharius (s. VII); Petrus Vincioli (1007); Maria Gertrudis a Sancta Sophia de Ripert ďAlauzin et Agnes a Iesu (Sylvia); de Romillon♦ (1794)
© Životopisy zpracoval Jan Chlumský